Poslední novinka. Od tvůrců takových klasik jako
“A tyhle zvuky skutečně vydávám.” (Iglix)
nebo
“Já jsem vás taky chtěla zabít, ale nenašla jsem dost silnou motivaci.” (Panda)
V Shadowrunovém Berlíně je trochu nezvyklé státní zřízení. Jak píší autoři Shadowrun Returns:
BERLIN. The Flux-State: a stable anarchy enforced by an ever-shifting coalition of megacorps, political factions, and savvy power players. A place where almost anything goes and the right connections can be the difference between success and starvation. Dangerous jobs abound and there’s no better place to earn a quick payday – provided you live long enough to spend it. For you and your team of battle-scarred runners, it’s just another day in the Free City of Berlin.
Čtenářům předchozích zápisů bych asi Berlín v padesátých letech jednadvacátého století nejlépe popsal slovy “Všude je Albertov.” Malé městské státečky, ovládáné gangy, radami starších, místními milicemi, občas korporacemi a výjimečně shadowrunnery spolu vedou malé války, uzavírají malé koalice, a nic jako Lone Star tu neexistuje, pokud nevkročíte do korporátní čtvrti. Vše spojuje dobrovolníky spravovaná podzemka, a nadšenci spravovaná optická sít.
Těžko hledat místo na světě, kde by člověk tak snadno ztratil pevnou půdu pod nohama.
Q: Sixth World?
A: Jo.
Q: Postavy?
A: Evergreen - adept, umí běhat po zdech a tak, Mira - ex-cop s kontaktama u Interpolu, Bones - streetsam s dvěma katanama, lovec netvorů, křemík v mozku a ocelí vyztužená kostra.
Q: Ambergrease? Jsou všechna ta jména z Apocalypse Worldu?
A: Skoro všechna jména, se kterýma mám v Sixth Worldu něco společného (Crimson, Beemer, Ambergrease, Tip, Matka představená) jsou z AW. Je to “loving tribute.” Jednoho dne projdu pravidla a překopu jména v úplně všech příkladech, ramena obrů a tak. Výjimkou je Lune, nenašel jsem jméno, které by se hodilo pro šamanku.
Q: Nehraje ta buchta zas Grizz?
A: Říkala, že ne. Třeba nezkusila zabít toho týpka, co jí sežral sojovou slaninu. I když hláška “nemůžeme ho zabít zadarmo, pojďme radši někoho zabít za peníze” byla trochu Grizzoidní.
TL;DR: Miru málem odbouchli. Bonese odbouchli, ale nakonec měl štěstí. Obří troll dupal na hlavu Evergreenovi, ale všechno dobře dopadlo, když mu uřízli …
Kužely světla z malých oken u vysokého stropu staré továrny sotva osvětlovaly místnost. Dveře se zavřely, a chlápek s pistolí řekl “Na kolena!”. Evergreen nesouhlasil, a vrhl se na útěk. Vyběhl po zdi na ochoz a vykočil oknem. Byl při tom sice střelen do zad, ale povedlo se mu odplížit se pryč.
Miře někdo zaklepal na dveře. Vzala (kdysi služební) Colt manhunter, a šla se podívat. Byl to Evergreen, řekl “ahoj”, a svalil se na zem. Mira ho trochu obvázala, dezinfikovala vodkou, položila do komory, dala mu pod čelo polštářek a šla zas spát. Když se vzbudila, ležel stejně jak ho nechala, ale pivo z ledničky zmizelo.
Vůně vajíček z tuby a slaniny (“jako pravé” FreshFoods(R) SoyBacon(TM), FreshFoods is subsidiary of EVO Inc, all rights reserved) už adepta přilákala. Někdy tou dobou ho přišla hledat dvojice Panzerů, takže sbalil bouchačku, ukradl zbytek slaniny a ztratil se.
Gangsteři prošli byt. Ambergrease by neměl radost, kdyby se mu doneslo, že se tahá se “Zeleňákem”, říkali. Bylo by hloupé, kdyby si pokazila vztahy, potom co jí Panzeři obecně a Ambergrease konkrétně zachránili život, když se jí Knight Errant rozvázali smlouvu pod klauzulí C11, odstavcem pět (známé též jako “take her out back and shoot her”).
Bones vešel do temné uličky. Muž kterého pronásledoval si právě všiml, že je slepá. Bones k němu přistoupil, muž se otočil, změnil se ve zrůdu s psí hlavou a pařáty a vrhl se na něj. Usekl monstru hlavu katanou, ale tlama se do něj stejně zakousla, a pak se probudil. Když v místnosti nenašel nikoho s psí hlavou (do Chodska z Berlína daleko), vydal se do kostela. Otec Riviera seděl na schodech s jointem v ruce a poradil mu, že by to mohlo být znamení od Boha, nebo by to mohlo nic neznamenat, a že by měl buďto jít za svým snem, nebo se na to má vykašlat a dělat něco užitečného.
Když gangsteři odešli a Zeleňák se vrátil ze světlíku, kde na sebe vrhal trochu rozpačité pohledy s holuby, Miře došla trpělivost a definitivně ho vyhodila z bytu. Vypadl zadem, protože před domem viděl zaparkované Panzery, ukradl nějakou trávu co tam rostla, a vydal se vnutit Bonesovi. Kdysi mu zachránil život, nebo co. Kradenou marihuanu nacpal do kasičky v kostele, a v Bonesově malé garsonce vyfasoval volný roh za dveřmi.
Mira se vydala vyzvídat, cože to vlastně bylo s Panzery a Zeleńákem, a dozvěděla se, že
nemá čenichat, než jí někdo ukousne čeníšek,
Ambergrease nemá umělou ruku kvůli autonehodě,
Evergreen začal mít magický talent a najednou pro něj PAnzeři nebyli dost dobří, nebo co,
nemá to nic společného s tou zapálenou nemocnicí,
víc ti asi neřeknu, pokud to teda nechceš probrat u mě doma u lahve vína, a
gangsteři jsou strašné drbny.
Jo a Ambergrease se na to neptej, a už vůbec se neptej na tu ruku, to Zeleňákovi nikdy neodpustí.
S posledními 300 nuyeny se pak Stálezelený asi dvě hodiny v baru Kráska a Troll pokoušel přesvědčit ostatní, že by jako chtěl něco dělat s panem A. Mira nebyla pro, Panzeři jsou možná banda šílených vrahů, ale pomohli jí od šílených vrahů z Aresu a ona jim to tak nějak dluží. Cím dál tím víc švorcový adept se zepta Karla, jestli neví o nějaké práci, a dozvěděl se, že Rose, to je ta šlapka co …, já vím která, neboj, … chce někoho zmlátit, nebo co.
Rose nabízela za trochu násilí dost peněz, místní svobodné pracující holky měly problém s jedním zákazníkem, co jednu z nich pořezal, několikrát nezaplatil, a obecně to byl idiot. Chtěla aby zabili Billa. Jenomže, Bill je troll, trochu chromu taky má, jo a je to šéf Loloko, menšího ale o to šílenějšího gangu sídlícího v Andělské nemocnici. Tam jak jsou noční trhy a mají tam nejlepší grilované krysy mezi řekou a dálnici. Ale za 5000 nuyenů? Neber to. (“Hele, 6000 by se líp dělilo třema.” “Tak 4500 by se taky líp dělilo třema.” “Poin taken.”). Jo, a mají mu uříznout jeho trolli chloubu a donést jí, aby si ji Rose mohla vystavit.
Obhlídka trhu a nemocnice nepřinesla dobré zprávy. Bill se asi vyhmátl, že ho má někdo vyškolit, takže nevystrčil nos z nemocnice. Ta měla tři patra, v přízemí a v prvním patře bydleli “civilisti”, kteří platili gangu za ochranu, a druhé a třetí patro patřilo gangu. Ten byl navíc tak geniální, že zabarikádoval schody, a zničil všechny výtahy krom jednoho, který byl na kód.
V noci, po pár dnech čekání až Zelenej sroste (neměl prachy na doktora), se tým vydal do akce. Zeleňákovi koupili noktovizor někdy z druhých evropských válek. Plán byl následující: Zelenej vyleze na střechu, což dokáže udělat velmi tiše a tak, a hodí jim provazový žebřík (který má, narozdíl od peněz na jídlo). Někdo z trhu možná Loloko upozornil, protože postavy přivítala dvojice “sniperů” s AK na střeše. Evergreen se dostal jen do druhého patra, tam ale hodil flashbang (který měl, narozdíl od penez na jídlo) gangsterům probouzejícím se v “kasárnách” (měli madrace na zemi), a zbavil se jich. Mira s Bonesem se zbavili “sniperů”, vylezli na střechu, potom co Mira okradla jednoho z nich o bundu neprůstřelnými vložkami, protože jen form-fitting body armor a džíny toho moc nezastaví. Zkusila ukrást i AK, ale skvěle vybavený gang neměl na puškách popruhy, takže by nevylezla po provazovém žebříku.
Na střeše Bones zabil dva gangstery katanami. Neměli šanci. Evergreen, který lezl zvenku po baráku jako pavouk (Panda a Iglix hraji SR, zatimco Faskal hraje Asassin’s Creed s bouchačkama), upozornil ostatní, že o patro níž je ček8 skupinka gangsterů u výtahu. Nemocnice byla mizerně osvětlená, Evergreen není slyšet i kdyby chodil po štěrku nebo čínské zpívající podlaze a noktovizory měli jen chlápci na střeše … long story short, hodil po nich další flashbang (který měl, narozdíl … ale vždyť to znáte) a dvojice přijíždějící výtahem se postarala o zbytek.
Zbýval Bill. Evergreen se šel podívat oknem, a velmi těsně stihl zmizet ze zorného pole elfa beze zbraně a jeho manové střele. Skočil dovnitř, a potkal se s Billem, který ho zkusil rozpůlit jeho trollí mačetou. A ta žena co ho zkusila zabít holýma rukama a byla cítit magií taky nebyla dobrá zpráva. To už mu ale přibíhali na pomoc kolegové.
V bojí který následoval postavy nakonec zvítězily, i když Evergreen přišel o Predátor, skončil s adeptkou na zemi a pak mu Bill několikrát dupl na hlavu, Mira přišla o novou (zavšivenou a dost nechutnou) budu v plamenech ohnivé koule, když mág ztratil trpělivost, a Bonesovi musela dávat první pomoc, aby tam nevykrvácel. Když probrala Zeleňáka, vydal se zablokovat výtah, aby nemohly přijet posily, ale povedlo se mi to tak dobře, že museli budovu opustit oknem. Mira se chopila chmurné povinnosti, použila Billovu mačetu (která byla metr dlouhá) a uřízla Rose její trofej. Ještě ukradla Billovi jeho počítač, ale buďto měl peníze někde jinde, nebo přišly na gang těžké časy.
Bonese museli spustit na laně, nebyl v provozu, a extrahoval je Miřin kamarád (with benefits) reportér s dodávkou Bo. Hodili Bonese pouliční doktorce a sami se taky nechali trochu opravit, což sežralo většinu odměny. Nicméně i potom měl Zelenej na vlastní bydlení, takže bych čekal, že se s ním Bones brzo rozloučí. Mira si vyndala oko a vymazala obličeje, a nahrávku poslala Erikovi za odvoz, a v ukradeném počítači narazila na nějaká zajímavá data. Gang obchodoval s Panzery, bral BTL od Turbanů (turecký gang, kterému tak rozhodně neříkejte když by vás mohli slyšet) a … obchodoval s Tamanous. Zajímavé.
Trojice se zamyslela nad tím, jestli by nebylo hezké, udělat si z nemocnice základnu. Ale je to tak trochu contested territory, takže … o tom příště.
“Na kolena,” řekl týpek s pistolí. Evergreen se zamyslel, nadechl se, a sesbíral své vnitřní síly. Pak se pomalu otočil a prohlédl si prostředí – okna vysoko, skladiště a pár týpků v něm a dveře daleko, přesto nejlepší cesta ven vedla přes všechny ty týpky.
„Jestli to chceš takhle,“ řekla gorila, „ať je po tvém.“ Evergreen nasadil svůj oslnivý úsměv: „přesně takhle jsem si to vždycky představoval,“ řekl, bleskurychle mu odrazil ruku s bouchačkou a proběhl mezi dvěma gorilami. Těžké ocelové dveře k jeho překvapení šly otevřít, ke svému překvapení si ale také začal batikovat tričko vlastní krví. Teď už by ho od hippíka nerozeznal vůbec nikdo.
Zavřel za sebou dveře, z posledních sil se zazubil na několik lidí balící drogy, jejich hlídače a jedním skokem se dostal na stroj a druhým na ochoz. Usmát se byla ta obtížnější část a krváceje rozbil malé okno a vyskočil jím ven.
Motorkáři hlídající zadní stranu Ambergreesovy továrny zapomněli kouřit cigaretu a jenom zírali. „Nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem myslel a nějak jsme se s Ambergreesem dohodli“, zablafoval Evergreen, nadzvedl si klobouk, který neměl a odešel do zapadajícího slunce.
„Ahoj,“ pozdravil Evergreen Miru, pečlivě za sebou zavřel a zhroutil se na podlahu.
Probral se obvázaný, překrytý prostěradlem a po paměti se vydal do lednice pro pivo. Pak zase usnul.
Když se za vůně smažené sóje probudil vedle vypitých lahví, cítil, že je pravý čas si promluvit s Mirou o tom, že by potřeboval někde přespat, a když to šlo tuhle noc, jistě to půjde i celý tento měsíc. Ani se k tomu pořádně nedostal, když někdo začal klepat na dveře tím způsobem, že je nejspíš brzy vyrazí, pokud mu nebude otevřeno. Evergreen se omluvil, sbalil si věci, sežral Miře sójovou slaninu, byť to později zapřel, a vylezl ven světlíkem.
Když nebezpečí pominulo, vrátil se pro věci, které si u Miry schoval, své věrné Predátory od Aresu a špiónskou výbavu, díky které se kdysi seznámili. Pochopitelně nebylo jednoduché ji v bytu najít.
Při pohledu na Miřinu náladu Evergreen včas pochopil, že je čas zmizet.Vylezl osvědčenou cestou přes světlík a zahrádku uvnitř bloku, ze které si natrhal trochu hulení. Kdo zná Zeleňáka, jistě tuší, že mu zásoba dlouho nevydržela.
Protože meditace v Templu nejsou levná záležitost a Sushi bar má na noc zavřeno, napadlo jej ještě jedno místo, kam by se mohl zašít. Bones ale zase někde vraždil, nebo se věnoval svému duchovnu.
Evergreen nakonec našel Bonese v chrámu, kde s otcem Ambrožem uctíval – bůhvíco. Při vstupu podle tradic vhodil lístek konopí na kadidelnici a zbytek nacpal do kasičky.
Bones ve štědré náladě Evergreenovi nabídl místo, kde se může schovat, dokud se Ambergrease neuklidní. Zelený mu neřekl, že toho se jenom tak nedočká, protože Ambergrease jej bude do smrti nenávidět a nejspíš i potom, co Evergreena umlátí svou umělou rukou. Mira ví moc dobře, že Evergreen za svůj největší životní úspěch považuje to, že tu původní Ambergreasovi ustřelil, a že za svůj druhý největší životní neúspěch, že mu neustřelil hlavu. O jisté dětské nemocnici mluví Evergreen nerad.
Když se Evergreen u Bonese flákal už něco přes týden, svolal válečnou poradu. „Čau Miro, hele mám možná napíchlý komlink, tak se mi moc nechce mluvit přes něj, můžeme se sejít tam, co vždycky? Jako, ne tam, co úplně vždycky,… vždyť víš.“ A ona už věděla.
V baru Kráska a Troll Zeleňák odolal touze objednat jedno pivo se třemi brčky a snažil se přesvědčit ostatní, aby mu pomohli srovnat jeho problémy s Ambergreasem, neměl potřebu ho zabít, ale nechtěl ho vidět na pozici vůdce gangu, kde by mu dělal problémy. Bones by se snad i nechal přesvědčit, ale Mira byla neoblomná a odmítla pomoct, protože z toho pro ni nekoukaly žádné peníze a na sliby nezabírala.
S hrůzou v očích sledoval Evergreen, jak na jeho účet nesou druhou rundu piv a protože se ostatní k ničemu neměli, zeptal se, jestli by nemohl nemohl zaplatit nějak jinak, prací.
Místní prostitutky se složily a prostřednictvím Rosy sháněli někoho, kdo za ně odbouchne Billa a donese jim jeho proslulé péro. Evergreen poslal Rose před jednáním růži. Jednou mu někdo doopravdy rozbije hubu. Bill je podle krátkého shánění informací obzvláště neoblíbený troll a nikdo se nebude zlobit, když ho někdo odbouchne.
Později toho večera leželi hrdinové zalehlí v dohledu nemocnice, kterou Bill zabral pro své sídlo, kromě nich bylo všude relativně prázdno. Evergreen se prosmýkl stíny k budově a začal tiše šplhat, vyzbrojen noktovizorem a věrným párem Ares Predátorů s tlumiči od Bonese. Když byl ale na úrovni druhého patra, ze střechy na něj namířil svou zbraň hlídající sniper. Zeleňák se usmál tak, jak to umí jenom on, zhoupl se a proskočil oknem do budovy.
Místnost, do které skočil, byly podle všeho kasárna, gang ale měl vlastní starosti, protože k nim přistál flashbang, který si koupil Zeleňák místo své minulé večeře. Evergreen zmizel do jedné z chodeb, kde z okna vyhodil provazový žebřík. Sám přeběhl na druhou stranu budovy a začal šplhat do třetího patra a informoval ostatní o rozmístění a pohybu gangu.
Snipery střelbou vyřídili Bones a Mira, načež se dostali na střechu a zní výtahem do třetího patra. Tam už na ně čekaly stráže, moment před otevřením výtahu ale oslepené flashbangem od Zeleňáka. Není nad týmovou práci.
Cesta k Billovi byla volná, a především cestu po vnějším obvodu třetího patra nikoho nenapadlo zabezpečit.
Vzduchem se rozezněl výbuch. To Bones aktivoval připravenou protipěchotní minu, ta ho ale ani nezpomalila. Naváděni přes komlink Zelenáčem se připravili k ráznému vstupu do místnosti, zatímco Evergreen na úrovni okna zavěšen jednou rukou za okap mířil na skupinu osob uvnitř. Jeho amulety se leskly ve světle vzdálených lamp a v tričku mu tak pozdě v noci musela být zima.
Evergreen zachytil pohled mága a rychle se ukryl za stěnou. Jeho rukou ale projel ostrý chlad a byl rád, že jenom upustil svoji zbraň. Kdokoli jiný by začal ze stěny pomalu opadávat, Evergreen se ale pouze zapřel o okno ve spodním patře a chvíli mířil do oken, jestli jej někdo nepůjde zkontrolovat. Nikdo nešel. Za moment mu došla trpělivost, dal ostatním signál a sám se znovu vyhoupl do okna, aby srazil nějakou ženskou k zemi. Byla z ní cítit magie. Něž ale stihl Zeleňák nějak rozumně zareagovat, nepřehlédnutelný Bill se ho pokusil svou katanou přišpendlit k podlaze a tak se aspoň odkulil i se ženskou a katana se zabodla do podlahy mezi nimi. Evergreen se by rád zastavil trolla střelbou, ale ten zmetek vydržel víc, než by člověk čekal a spíš jej jen rozzuřil. Bill se ani nezdržoval vytahováním katany zaseknuté dva palce do podlahy a dupl mu po hlavě. Zeleňák už se chtěl vidět jinde, než pod trollem a při pokusu o únik ještě dorazil toho mága, kterého duchapřítomně postřelili Bones s Mirou, kteří se tam tou dobou snažili být užiteční, zatímco se Evergreen válel na podlaze, ale druhý kopanec byl i na tvrdohlavého Evergreena příliš a zbytek boje zůstal na hrdinnějších hrdinech.
Evergreen byl svým způsobem vděčný za to, že se byl stále v bezvědomí, zatímco Mira brala trofej pro Rose, asi na něco takového byla ještě od policie zvyklá. Být to na Evergreenovi, tak trollovi pro jistotu ještě jednou střelí do hlavy a koupí Rose nějakou umělou variantu z hypoalergenního materiálu.
Z nemocnice se nakonec šťastně dostali a odjeli do vycházející slunce vstříc nějaké přátelštější nemocnici. Bonese museli z té původní spustit dolů po laně, ale jistě není potřeba rozmazávat, jak s tím souvisí Evergreenova zručnost s hackováním výtahů.
Nestalo se: Evergreen se zamyslel a něco mu proletělo hlavou. Kulka, pomyslel si. Tříštivá.
Nestalo se: Evergreena něco udeřilo do zátylku. Podlaha, pomyslel si Evergreen.
Říká se, že v Bergu spí drak.
S: „Je špatně, když vám uteče mléko. Nebo Iglix.“
S: „Faskale, nepiš to, ještě jsme nezačali“ … „To jsem musel říct.“
S: „Tohle bychom měli hodit někam bezpečně, aby si to někdo nezapíchl do nohy“ … „Řekl jsem, že bychom měli, ne že to udělám.“
S: „Mé jméno je Foxtrot. Celým jménem Whiskey Tango Foxtrot.“
S: „Jak bys svoji postavu charakterizoval jednou větou?“ I: „Street samurai, … zase klasicky tragédie v rodině, …“ S: „Já myslel, že řekne zase tragéd.“
S: „Nejhorší je, když mají ‘immunity to normal weapons’, to je pak musíš umlátit pohovkou.“
S: „Co si to píšeš?“ F: „Ale, nějaké kecy.“
P: „Co je zač ta esence?“ I: „To je to, čeho mám 1“
S: „Už zase jsou dva a nejméně jeden z nich je idiot.“
I: „Je to holobyt.“ S: „Všechno je tam holografické.“
S: „Je Usagi, Space Usagi, a pak je ještě zhulený Usagi.“
S: „My nemáme jenom nízký power level, ale i sanity level.“
P: „Dělali pokusy na malých trpasličích dětech.“ S: „To je trochu redundantní, ne?“ P: „Chtěli z nich vychovat nemyslící armádu.“ S: „Měli to zkusit s orčími dětmi, to by stačilo počkat, než vyrostou.“
S komentuje Evergreenovu návštěvu u Miry: „Tě eventuelně někdo zabije a nebude to Ambergrease.“
S: „Donesl vám ležák. Dlouho se mu nepodařilo ho prodat.“
S: „Je to čurák, ale není to ork.“
F: „Kde bude Divokej Bill?“ S: „Nejspíš na střeše, chystá tam koncert.“
S: „Já nejsem kamarád, já jsem GM.“
Apocalypse World, ze kterého tahle hra vychází (I když to vzala oklikou přes Dungeon World) obsahuje zajímavou mechaniku jménem Love Letters. GM napíše postavám dopisy mezi sezeními. Ty obsahují nějakou situaci a vyhodnotí se na začátku session, často to vede k tomu, že se něco nějak pokazí a postavy to pak musí řešit.
Drahý Zelenáči,
Panzeři Tě aktuálně fakt nemají rádi. Hoď +steady, 10+ vyber 2, 7-9 vyber 3 z:
sehnali nějakého deckera a tvůj mobil občas hraje zvuky z porna,
někdo nakecal Turkům, že jsi násilník a vrah dětí,
nějaký kokot vyměnil tvoji zubní pastu za krém na boty. Musel to být šílenec, protože to udělal u Bonese doma. Pokud to nebyl Bones.
6-, kouříš cígo po půlnoci na dětském hřišti. Jsi obklíčený. A co hůř, poznáš někoho, na koho ses moc netěšil.
S láskou,
Tvůj GMPS: Jak se jmenovala ta žena, kvůli které bylo tak těžké odejít?
Drahá Miro,
hrabala ses v datech od Billa. Hoď +skilled, na 10+, vyber 2, na 7-9 vyber 1 z:
našla jsi heslo ke spořícímu účtu s 1 284,72 nuyeny,
máš důkaz o tom, že tvoje oblíbená korporace obchodovala s Billem a jeho týpkama,
narazila jsi na zajímavý kus informací o barmanovi z Krásky a Trolla.
6-, Ambergrease s Tebou chce mluvit. Asi to nebude nic vážného, nebude Tě nutit udat Zeleňáka nebo tak.
S láskou,
Tvůj GMPS: Bo (novinář) mlel něco o tom, že Tě sice miluje, a ano, má dodávku, ale to z něj nedělá zkurvený Docwagon. Vypadal naštvaně.
Drahý Kostěji,
data od Miry a pomoc otce Riviery ti umožnila ulovit nějaké další netvory, obchodníky s bílým (a v jednom případe semitským, podle nosu, ale to asi není důležité) masem. Dostihl jsi je, když nakládali ženy do dodávky, nedaleko nemocnice. Hoď +hard. Na 10+ 3, na 7-9 2, na 6- 1 z:
nikdo neunikl,
všechny ženy jsi zachránil,
neutrpěl jsi 1d8 žádné zranění,
Moloko Plus, mistní gang, řekl “I’m not even mad, that’s amazing” místo aby se urazil, že jim zabíjíš lidi na jejich území.
Bo slezl, zapálil si jointa, a řekl “Tyjo, to bylo dobrý.” Potáhl si. “Na začátku jsem se bál, že ze mě vysaješ duši.” Mira mu začala slibovat, že duše nevysává, ale pak začal někdo bušit na dveře klasickým “otevři, nebo to vyrazíme” způsobem. Ambergrease s ní chtěl mluvit, a poslal pohůnky. Ti zírali, než se Mira oblékla. A trochu i potom.
Ambergrese se skoro věnoval víc cigaretě, než Miře. Řekl jí, že se nemá ukazovat se Zeleňákem, protože to vypada blbě, a on by pak musel udělat nějaké kroky, které se mu udělat nechce. Mira ho zkusila přesvědčit, aby Evegreenovi odpustil, ale A to v zásadě bylo jedno – jde o to, aby před ostatními gangy nevypadal jako slaboch, protože začínají války, a krveprolití nikdo nechce. Jo, a vystavil na Zeleňáka odměnu. Nejlepší by bylo, kdyby někam zalezl, nebo tak.
Zeleňákův telefon vydával divné zvuky, a pasta na zuby vypadala podivuhodně podobně jako krém na zuby. Soudě z toho, že k Bonesovi do bytu by se moc lidí neodvážilo, dospěl k závěru, že by brzo mohl nemít kde bydlet.
Bones otevřel vrata staré továrny. Albánci v ní zrovna nakládali unesené ženy do dodávky. Bones asi neměl svůj den, protože jeden z nich se dostal pryč. Bylo to na území, které původně patřilo Billovi a jeho chlápkům, ale jak napovídalo tleskání, nastěhoval se do oblasti nový gang. Podle oblečení viděli Mechanický pomeranč. V krátké diskusi se s Bonesem dohodli, že nechají ženy a jeho jít, ale bude jim to dlužit.
Bones ženy schoval u otce Riviery a sehnal ostatní, že půjdou najít zbytek Albánců, protože nechtěl, aby mu nějakých přeživší týpek kazil jméno. S výslechem žen byl trochu problém, ale otec nakonec sehnal někoho, kdo ovládal vhodné balkánské jazyky. Víc, než jméno Burin z nich ale nevyšlo. Mira prohledala místo činu, ale (krom toho, že tam Bones zabil dva lidi, teda) moc nezjistila. Jediná užitečná věc byla kamera v rohu, napájená solárním panelem a vysílající data kamsi.
Zatímco Evergreen hlídkoval a nasprejoval na solární panel smajlíka, Mira a Bones zašli na tržiště s industriální technikou, a zjistili, kdo si kupoval takovou pěknou klec. Sledovat, kam vysílá kamera, je nenapadlo, a i kdyby, nikdo neměl potřebné znalosti nebo kontakty. Zjistili, trochu víc o Albáncích, a i s obvoláním známé, z doby kdy Mira pracovala pro Ares, zhruba našli, kde je hledat. Jenomže, někdo v tureckém ghettu rozšířil, že Evergreen je velmi ošklivý člověk, takže to mělo ještě nějaké háčky.
Evergreena mezitím na střeše vyhmátl ten samý gang, co tam předtím potkal Bonese, Moloko Plus. Nešlo si nevšimnout (ale Evergreen to asi stejně dokázal, těžko říct, dokáže i nemožné), že na pouliční gang mají až moc dobrou výbavu. Dali mu na výběr skočit ze střechy (trapná dvě patra) a nebo se nechat střelit. Vybral si to první, ale hned jak se vyhrabal z hromady odpadků, červená tečka pohybjící se jeho směrem naznačovala, že gang je velkorysý, a rád poskytne i to druhé. Evergreen rychle zmizel, cestou si ale všiml, že Moloko začalo zabírat nemocnici po Billovi, na kterou si postavy brousily zuby (a katany). Když si na to stěžoval na Síti, nějaký dobrák mu poslal obálku knihy “Karel Čapek - Válka s Moloky”. Evergreen použil tlačítko “hate” (“like” tam není).
Když informoval ostatní, postavy nechaly Albánce Albánci, a vydaly se do nemocnice. Byla vyčištěná od všech obyvatel, a někdo opravil výtah, objevily se tam také nové kamery. Moloko Plus na sebe nenechalo dlouho čekat, dorazilo v pěkných nových autech, tak nevhodných pro pouliční gang. Místo vyjednávání se postavy zabarikádovaly ve třetím patře.
Moloko Plus, navzdory rádoby sílenému jednáné, které nejspíš taky odkoukali z toho filmu, používalo vojenskou taktiku. Bones je zkusil přepadnout ve výtahu, ale neodhadl kluzkost lana, proletěl jeho střechou a byl střelen, ale nějak utekl. Gang pak poslal do třetího patra granáty se slzným plynem (a ty plynové masky k jejich ohozům tak krásně seděly). Mira a Evergreen utekli kam až to šlo, zatimco Bones se zavřel do skříne a vrhl se dolů ze schodů. Gang zvládl padající skříni uhnout, a Bones tak vyčkával o patro níž.
Evergreen mezitím zkusil utéct oknem a vypadl. Mira zkusila totéž, ale ještě si předtím hrála s flashbangy koupenými v čajovně, takže ji napřed střelili a pak hodili z okna. Podle zvuku, který vydala, když dopadla na beton, to s ní nevypadalo dobře. Bones nenápadně opustil svoji skříň, a vydal se do přízemí tradičně po schodech. Evergreen zkou3el vyjednávat, ale neudělal dobrý dojem, a byl střelen brokovnicí, když dostal na výběr, jestli zemře on, nebo Mira.
Bones se pak rozhodl, že toho má dost, a na schodech zabil čtyři Moloky. Pak ho tříštivý granát prohodil stěnou, a vyjednávání konečně zabralo, když slíbil, že složí zbraně a odejde. Postavy znovu vyzvedl Bo s dodávkou, a byl poměrně málo nadšený.
Moloko Plus druhý den zmizelo, a po postavách se postupně začali vyptávat divní lidé. Mira ještě z nemocnice obeslala známe u Interpolu, a dozvěděla se zajímavou věc: Moloko bylo divné. Měli dobrou výbavu, nikdo neveděl odkud přišli, a občas úpně zmizeli … protože, jak se Mira dozvěděla, když četla zatykač za vraždu občanů Saeder-Kruppu na svou osobu a své dva kolegy, šlo o korporátní mlaďochy, co si ve volných chvílích hráli na gang. A rodiče těch, které zabili, je teď chtějí vidět pod drnem. Zatyače naštěstí nebyly moc podrobné, a Saeder-Krupp nemá žádnou jurisdikci mimo své území.
Bez peněz začaly postavy hledat práci. Barman u Krásky a Trolla slíbil, že je může seznámit s nějakým fixerem. Herr Juni si je vyslech, potom co ze sebe Evergreen udělal do telefonu idiota a dostal zákaz z kýmkoli komunikovat, a Mira se trochu potila, když fixer kladl zapeklité otázky jako “Máte magickou podporu? A matrixovou? Ani to ne?” ale nakonec si dohodli zkušební práci – nějaký boháč chce auto. Ale to auto musí napřed vyhrát ilegální závod napříč bBrlínem.
Už zase ta nemocnice…
Před třípatrovou budovou nemocnice leží na zemi Evergreen (adept) a Mira (ex-policajtka) mrtví a nebo k smrti se velice rychle blížící , těžko říct. Zavolaná pomoc v pododobě dodávky Boa je stále 4,5 minuty vzdálená což v situaci kdy se věčnost počítá na vteřiny nevypadá dobře. Z budovy na nás ze třetího patra míří několik laserových zaměřovačů, těžko říct kde přesně v oknech nepřátelé stojí díky slznému dýmu, který se valí z celého třetího patra, jediný Bones (streetsam) krčící se za autem, krvácející z nesčetných střelných ran a nesoucí na sobě zbytky již teď značně poničené neprůstřelné vesty je ve stavu se alespoň hýbat. Před sebou vidí, směrem od nemocnice, malé tržiště jen 10 metrů vzdálené od jeho místa, tam by ho již nepřátelé nedostihli… ale co s Mirou a Evergreenem? Sám do tržiště doběhne, možná, jen možná i s jedním z nich na zádech, byť by to bylo ohromné štěstí ale oba dva? Situace je zoufalá…
8 hodin předtím…
Ráno začalo dobře. Otec Riviera mě konečně poslal přesnou adresu těch týpků co obchodují v okolí s otroky a tak jsem si řekl že jim přijdu udělat překvapující návštěvu. Továrna z venku byla opuštěná ale hned po té co jsem vykopl dveře do ní mě bylo jasné, že jsem na dobré adrese. Velká klec s necelým tuctem spoře oděných žen kterou hlídali 3 týpci mě trochu napověděla že jsem našel co jsem hledal.
Ti týpci vypadali jako klasičtí gangsteři a taky podle toho zareagovali kdy místo aby mě hned zkusili odprásknout tak na mě jen zahučeli ať odtamtud okamžitě odejdu. Trošičku mě jich přišlo líto a tak jsem si řekl, že jim dám šanci. Zlověstně pronesené „Vypadněte odsud. Teď!“ nezabralo a tak přišly na řadu zbraně. První dva co se na mě vrhli padli rozseklí mou katanou na zem dřív než jim došlo že jsem trochu mimo jejich třídu ale i tak to poskytlo třetímu dost času aby alespoň on si to uvědomil a začal utíkat. Už jsem ho měl parchanta na mušce svého samopalu když náhle změnil směr běhu a dostal tu klec se ženskýma mezi mě a sebe což mu poskytlo dost času na to aby utekl ven a ujel dodávkou. Meh , alespoň jsem zachránil ty ženy.
Sotva ze mě začal vyprchávat adrenalin a začal jsem přemýšlet, kam bych odvedl ty ženy tak do továrny vstoupili noví čtyři gangsteři, zjevně patřící k jinému gangu než ti otrokáři před nimi, jejich stejnokroj složený z bílých podvlékaček, buřinky a suspenzoru nošeným vně byl na Berlín dosti unikátní.
Jeden z nich, kterého jsem odhadl na jejich vůdce na mě začal mluvit, zatímco zbytek jeho party mě začla pomalu obcházet a obkličovat. „Copak to tady máme, někdo nám tu zabíjí lidi na našem území. To se nám ale vůbec nelíbí tak co s tím uděláme hoši?“. V podobném stylu jel ještě chvíli ale moje použití takzvané Strong-arm vyjednávací taktiky, kdy jsme jim prostě do očí sdělil že mě chtějí pustit a ty ženy také a tak zjevně jsem vypustil jakoukoliv výhružku co by se stalo kdyby nepustili až to bylo výhružné samo o sobě. Naštěstí to zabralo ale jen tak tak. Nakonec jsem se musel smířit s tím že jim budu dlužit službičku, ale to mě přišla jako přijatelná cena za to že nezačneme po sobě střílet všemi směry s bandou stále zatím zajatých žen jen kousek od nás. To by nemuselo dopadnout dobře.
Po této dohodě jsem se nakonec dobral k tomu že nejlepší bude ty ženské odvést do kostela a nechat na Otci Rivierovi aby se o ně postaral co dál. Plně mu důvěřuji, že udělá správnou věc. Je to jeden z mála lidí kteří mě přesvědčili že udělá správnou věc i navzdory svodům… pokud zrovna není zhulený jak hovado.
Otec se netvářil zrovna nadšeně když jsem se mu objevil na prahu s tím, že mu hodlám do kostela nakvartýrovat 10 ženskejch ale jelikož jsem vypadl dřív než stihl něco namítnout tak mu nic jiného nezbylo.
Mezitím jsem zavolal Miře a Evergreenovi aby se se mnou sešli v té továrně aby mě pomohli zjistit kdo byl ten poslední otrokář a kam utekl. Mira v továrně provedla důkladnou inspekci místa a zjistila že nějaký týpek do ní před pár hodina vtrhl , zabil dva z otrokářů a ustřelil zámek na velké kleci která nesla známky po tom že v ní byli nějací lidé. Ačkoliv předvedla skvělou práci, dostalo se nám pouze redundantních informací, tedy až na kameru, kterou našla v rohu místnosti. Zjistila že vysílá svůj přenos někam do pryč ale jelikož nemám potřebnou výbavu tak jsme nezjistili kam. Já s Mirou jsme se vydali na jeden z největších trhů s industriální výbavou kde jsme našli tureckého obchodníka co prodal těm otrokářům klec na otroky a zjistili jsme od něj že jsou to Albánci ale kde bydlí to netušil. Otec Riviera mezitím dostal z těch ženských jméno šéfa těch Albánců, nějaký Birel nebo jak se to vyslovuje. Po krátké domluvě Mira slíbila že přes své kontakty rozhodí do Berlína informaci o tom že ty Albánce hledáme a počkáme zda to k něčemu povede.
Mezitím jsme si nemohli nevšimnout že do nemocnice po Billovi, kterou jsme měli vyhlídnutou nám začal lézt ten gang v podvlékačkách, Moloko+ se prý jmenují. Spolu s Mirou a Evergreenem jsme se rozhodli zakročit, tohle území jsme si sami vyčistili a nechat hned nové gang se do něj natlačit mě prostě nepřišlo správné. Nemocnici jsme našli zcela vyklizenou od všech bývalých nájemců i od většiny bordelu co tam zbyl po naší potyčce s Billem. Naopak jedna věc tam přebývala. A to kamery moniturující chodby, výtah a schodiště po celé budově. Evergreen pohotově zakročil a přestříkal jejich čočky svým zeleným sprayem. Odezva nedala dlouho čekat. Dvě auta přijela během 10ti minut a z nich vyskákalo 9 členů Moloka , zjevně nesoucí nějaké neprůstřelné vesty pod těma podvlékačkama a s překvapivě velkou palebnou silou v rukách. Opatrně vstoupili do přízemí a začli postupovat nahoru, když jsem já ve snaze je překvapit uklouzl na laně výtahu který si přivolali do přízemí a probořil se jeho střechou. Za svou snahu jsem dostal akorát ránu z brokovnice do břicha, ale naštěstí nejhorší zachytila vesta, byť i tak jsem ten výtah docela zacákal svou krví. Zavřel jsem dveře výtahu a vyjel jsem do třetího patra byť jsem i tak ještě schytal druhou ránu po cestě nahoru. Nevím co za výtahy to používají ve všech těch filmech ale tenhle výtah rozhodně neprůstřelný nebyl , a jak jsem zjistil tak ani já jsem nebyl. Jen co jsem vyjel a vylezl nahoře si Moloko výtah přivolal zpátky dolů a poslal ho hned zase nahoru k nám. Čekali jsme mnoho věcí ale oblaka slzného plynu to nebyla. A moloko začlo stoupat po schodech vzhůru.
Boj v nemocnici:
Bones tlačí velkou šatní skříň ke kraji schodů ze třetího patra dolů. Už slyší blížící se dusot 9ti po zuby ozbrojených zabijáků z klanu Moloko+ kteří vždy 4 kryjící a 4 se pohybující pomalu postupují nahoru jdoucí si pro nás. Dobře že pomalu, alespoň mám čas tu skříň přistavit až úplně na kraj a zavřít se do ní. Mira a Evergreen se již stáhli do zadních místností třetího patra, protože tady u mně je již všude dým ze slzáků. I do mé zavřené skříně se už začíná pronikat ale to nevadí , již to nebude dlouho a zabijáci budou na schodech do třetího patra , už je slyším. Už jsou tu, zase, jdou čtyři po schodech a 4 čekají dole. Díky dýmu nahoře dobře nevidí že tu stojí skříň. Zhoupnu se uvnitř a vší silou strčím do zadní stěny takže se skříň se mnou překlápí dolů a letí ze schodů. Slyším výstřel a cítím jak rána z brokovnice trhá kus mého těla na kusy , jeden z Moloků musel zareagovat na stín skříně padající z oblaků důmu nahoře , ale já už svištím po schodech dolů, cítím jak moje skříň jednoho z nich smetla ale ostatní zřejmě uhnuli. Doie narážím na zeď ale skříň je dost bytelná a drží pohromadě. Tasím své katany a vyčkávám, vyčkávám zda jeden z Moloků zkusí skříň otevřít. Ale ne, všichni se ženou nahoru za Mirou a Evergreenem. O pár vteřin mě to potvrzuje Evergreen z comlinku že jdou všichni za nimi a ať vypadnu pryč, že to s nimi v klidu ukecají. Zní sebejistě a vypadá to že má nějaký plán jak se z toho dostat. Navíc dole čeká pár aut které jsme si předtím vyhlídli a všichni nepřátelé jsou teď uvnitř budovy, jdu se podívat da by se s těmi auty dalo něco provést…
A tak jsme se dostali tam kde jsme skončili na začátku.
Moloko ze třetího patra mířící na nás z oken zatímco Mira a Evergreen leží nehybně na zemi jen kus ode mne.
Vybíhám z poza úkrytu auta, sám, neohlížejíce se na Miru a Evergreena ležící tiše a nehybně jen pár metrů ode mne. Sprintuji ze všech sil a snažím se kličkovat, můj cíl je velice blízko. Slyším výstřely ale kulky dopadají za mne. A už jsem tam, zpátky uvnitř nemocnice. K smrti unavený, prakticky již nemyslící, jen jediný krůček od smrti majíce jedinou myšlenkou: Zabít všechny Moloky uvnitř nemocnice aby měl Bo dostatek času dojet sem s dodávkou a zkusit zachránit Evergreena a Miru.
Mé šance jsou téměř nulové, sám proti početnějším a lépe vyzbrojeným nepřátelům. Přesně v takovýchto chvílích jsem nejsilnější a prakticky nezastavitelný.
Vybíhám do prvního patra a schovávám se za roh schodiště s katanou v ruce, číhajíce na sbíhající nepřátele. Shora slyším pohyb ale jednalo se jen o výtah. O chvilku později slyším jak v přízemí vybíhá z výtahu několik Moloků. Beru do druhé ruky svůj věrný samopal Ingram a jdu k zábradlí schodů do přízemí. Vidím dva Moloky prohledávající spodek. Rychlé zamíření na jednoho, pár tichých “psst psst psst” z mojí zbraně a padá k zemi. Kolega vedle se otáčí a všímá si mně ale to již schytává druhou dávku a přidává se ke svému druhovi na cestě do záhrobí. Chystám se přebít, když tu z poza zad slyším běžící dusot. Z druhého patra běží dolů do prvního kde stojím dva Molokové. Pouštím nový zásobník na zem a střílím naslepo zbytek zásobníku na nové dva příchozí zatímco k nim běžím a druhou rukou tasím katanu. Má palba je nijak nerozhodila a tak ve chvíli kdy začínám vybíhat po schodech nahoru jsem sražen výstřelem z brokovnice pěkně na záda na úpatí schodů. Místo bolesti však jen cítím jak se má neprůstřelná vesta trhá víc a víc po té co zachytila tuto ránu a odvrátila moji smrt. Dole pod schodama vidím jak druhý Molok míří svou puškou aby dokončil dílo kolegy a tak rychle hážu několik sudů doprava a dostávám se tak za roh schodiště , jen sledujíce odlétající kousky kamenů jak kulky jen centimetry za mnou dopadají a rozrušují podlahu.
Za rohem rychle vstávám a tasím obě katany připraven rozpárat prvního z Moloků troufajícího si jít mě sejmout. Jen díky tomu že jsem stál zádama ke zdi jsem měl dobrý výhled na schodiště vedoucí z přízemí ke mně nahoru, protože po něm vybíhali další dva Molokové , zjevně zbylí z těch ktteří přijeli dolů výtahem. Majíce Moloky jak v zádech tak před sebou skáču vši silou po tom prvním přicházejícím z přízemí a mocným úderem mu rozsekávám břicho. Naneštěstí vzhledem k tomu že skáču na schody jsem skončil ležící na zemi vidíce druhého Moloka s SMGčkem mířícího mě na hlavu. V poloze kde jsem neměl šanci uhnout jsem si alespoň zakryl rukou obličej… a přežil. Cítil jsem jak mě rukou projela bodavá bolest jako by se něco pokoušelo na několika místech mě jí zlomit a v okamžiku jsem si uvědomil co se stalo. Obrněný chránič který jsem na té ruce měl zachytil kulky a stačil na to aby zcela zastavil tu dávku 9mm dárků co mě Molok měl v úmyslu vrazit do hlavy. I molok se na chvíli zastavil, nečekajíce že budu ještě živ. Jen na krátký okamžik. Ale i tak pro něj již bylo pozdě. Moje druhá ruka stále svírala katanu a nadlidskou rychlostí příznačnou pro nadrátované týpky jako jsem já jsem mu sekl po nohách a jak ke mně spadl, o kotníky kratší, tak jsem ho dosekl do krku.
Bones ležící na schodech slyší nárazy malého kovového předmětu blížící se k němu. Zcela si vědom o co se jedná skáče vší silou přes zábradlí , volíce raději pád z jednoho patra dolů… jen proto aby v momentě kdy přeskakoval zábradlí byl odmrštěn explozí toho kovového válečku , běžněji nazívaného tříštivý granát. Doslovně prorážejíce hlavou zeď se Bones propadl do přízemní místnosti vedle schodiště , silně omráčen a zasypán střepinami ale stále svírajíce své věrné katany. Moloci se blíží ale jejich postup už není tak jistý jako před tím. Obkličují tu místnost ale drží si odstup. Půl z nich je již mrtvá. Perfketní příležitost. Z obklíčené místnosti Bones zvolá: Molokové , půl z vás jsem již zabil , pokud nechcete dále umírat tak mě a mé přátele nechte jít a my necháme jít vás. Jinak tady bude jen víc mrtvých což neposlouží nikomu!
Molokové se rychle mezi sebou poradili a ozvali se nazpět: Přijímáme, ale odhoď předtím tvoje zbraně ven abychom měli záruku že to není jen nějaký tvůj trik. My za to slíbíme, že nebudeme dorážet tvé přátele. Bones bez váhání akceptuje, již cítící blížící se slabotu v těle. Molokové berou své mrtvé a opravdu odcházejí. O tři minuty později doráží Bo a nabírá nás všechny do pouliční kliniky. Ukázalo se, že Evergreen ačkoliv velmi vážně zraněn mrtvého jen hrál, ale Mira skončila s přerušenou páteří a byla nutná velmi velmi drahá operace k tomu aby se dala zase dohromady. Zaplatili jsme, ale jen tak tak. Skončili jsme s pár stovkama v kapsách, za týden mě čeká nájem v hodnotě několika tisíc a navíc si musím sehnat nový samopal a katanu. Zatraceně, pokud hodně rychle neseženeme prachy tak budeme spát pod mostem. Ani Otec Riviera nás nechce nechat přespat v kostele pokud přijdeme o střechu nad hlavou. Asi to má něco společného s tím jak jsem mu tam nakvartýroval ty ženský. Je čas na to sehnat si nějakou další práci ve stínech
Zeleňákovi toho rána začaly krušné dny. Už ani Bones jej nechtěl živit, jak usuzoval z toho, že našel v zubní pastě krém na boty. “Hele, Bonesi, proč máš v zubní pastě krém na boty?” zeptal se, ale Bones měl místo odpovědi jenom potutelný úsměv. A tak mu Zelený aspoň hlídal byt, zatímco se Bones někde flákal.
Z cílevědomého nicnedělání, při kterém se Zelený schovával před svým bývalým gangem, jej vyrušil až Bonesův telefonát, který sháněl Miru pro její vyšetřovací schopnosti a jeho snad proto, aby se také jednou podíval na vzduch. Najít vraha nebyla těžká práce, obě mrtvoly nesly Bonesův rukopis, zajímavější byla klec v rohu, nyní prázdná, a kamera, která mohla vidět něco zajímavého. Zajímavé mohly být také ty ženy ještě před nedávnem držené v klecích, ale ty Bones předal pod dohled otce Riviery. Zatímco se Bones s Mirou vydali po stopách zatím žijících kompliců, Evergreen sledoval kabel vedoucí od kamery.
Kamera využívala vysílačku umístěnou na střeše. Zelenáč se pohodlně usadil a hodil nohy přes solární panel, který kameru s vysílačkou napájel. Poté se pokusil prolomit do signálu z kamery, ale hned bylo jasné, že je to práce pro hackera, tak zavolal Günterovi do jeho ilegálního Sushi baru, aby mu sehnal nějakého hackera. Günter slíbil, že zavolá zpátky. Když se dlouho neozýval, rozhodl se Zelený udělat si opravdové pohodlí, nasprejoval na solární panel zeleného smajlíka a rozhodl se vyčkávat, jestli někdo nepůjde kameru nebo mrtvoly zkontrolovat.
Zatímco Evergreen neúspěšně čekal na telefonát od případného hackera, zaslechl zvuk, který ho zaujal. Aby taky ne, ale nebylo to to nejzajímavější na gangsterovi majícím už na pohled v oblibě Mechanický pomeranč. K Zelenáčově nelibosti byli další gangsteři za jeho zády zajímaví úplně stejně. I když mu lámalo srdce, když viděl, jak zelený smajlík dostal smutný úsměv, celkově si Evergreen nenechal pokazit náladu, a když si mohl vybrat mezi zastřelením a skokem ze střechy, mávl na pozdrav a seskočil. Dopadl do hromady odpadků. V dáli zakřičel orel.
Cestou domů, jak si zvykl říkat Bonesově bytu, narazil na další známky přítomnosti Moloko Plus, tentokrát v nemocnici, kterou Evergreen začal považovat za svou budoucí rezidenci. Trochu to si to tam prošel a když si postěžoval na síti, byla vyhlášena “Válka s Moloky”. Ta začala tím, že se Mira, Bones a Evergreen vzdorně usadili v bývalé kanceláři Billa, Evergreen nasadil svůj nejmilejší úsměv a zasprejoval kamery. První bitva netrvala dlouho.
Mira jistila horní patro, Bones si brousil katany na prvního, kdo mu pod ně přijde a Evergreen se plížil budovou a předával informace. Všichni kromě Bonese se vyhýbali střetu a takticky ustupovali před převahou ozbrojenců s lepší výbavou a zjevně vojenským výcvikem. Finální střet proběh před kanceláří, kde z výtahu vystoupal slzný plyn a po schodech gangsteři v plynových maskách. Bones se do nich neohroženě pustil neobvyklým způsobem - někdy o tom jistě bude vyprávět - a Mira s Evergreenem ustoupili do kanceláře. Mira se nadýchala slzného plynu, ale se Zelenáčovou pomocí se nějak dostali z dosahu slzného plynu, který unikal dírami ve zdi, kde byla kdysi okna. V tu chvíli se Evergreen pokusil vyjednávat poprve, ale odpovědí byla čerstvá zásoba slzného plynu. Chtěl pomoct aspoň Miře přes okno, se kterým měl minule tak dobré zkušenosti, a snažil se znovu vyjednávat, než ale Mira našla v kabelce oslepující granát, tak ji sestřelili a ona vypadla z okna. Pak se ukázalo, že granát nakonec našla a Zelený se probudil o dvě patra níž na betonu vedle bezvládné Miry.
Zeleňákovi se povedlo Miru stabilizovat natolik, že si nemohl dovolit s ní pohnout, a zavolal Miřině známému, který má s jejím odvážením dobré zkušenosti. A pokusil se vyjednávat do třetice, ale nakonec byl rád, když nezastřelili Miru. Úplně rád ovšem nebyl, protože kulka určená pro ni provrtala jej, tak nechal vyjednávání kompetentnějším a raději si krátil čas krvácením na zachráněnou. Když Bones konečně vystřílel každého, kdo se neschoval, tak se hrdinové nechali odvézt do jiné nemocnice, kterou velmi dobře znají.
O něco později zjistil Zelenáč, že jejich malá válka s Moloko bude mít ještě dohru, když se po něm začali shánět divní lidi. Chlápky v obleku vždycky obloukem obcházel a tentokrát si přitom i prohlížel výlohu a zapadl do boční, temné uličky. Protože v temné uličce narazil na další chlápky v obleku, vytočil se na patě, jenom aby tam našel ještě dva. Co mu zbývalo, než nasadit svůj nepřekonatelně přátelský úsměv a zeptat se: “Můžu vám nějak pomoct, pánové?” Chtěli jenom vědět, jestli je Evergreen.“Osobně a po celý rok,” řekl zatímco vyskakoval na stěnu, na chlápka tahajícího bouchačku a párkrát zase na stěnu, až skončil na střeše. Ještě jim zamával a vydal se po střechách směrem k území Panzers, kde to moc dobře zná.
S: “Já jsem byl vždy zastáncem whatever boltu.”
S: “Taky je kouzlo, že něco smrdí. Jmenuje se ponožky.”
S: “Vypadněte. Oba. A ty taky. Ne - to bude jednodušší, já půjdu domů.”
S: “Čemu se směješ?” F: “Já čekám na tu hlášku.” S: “Na kterou? … Jo, na tuhle.”
S: “Už se tam dlouho nic nevyrábí. Kromě zoufalství. Jako v celém Berlíně.”
S: “Kosťák a Zeleňák, to je stará parta.”
A Kosťák řekl: “[cvaknutí katany]”
S: “Tak si hoď” I: “Neutrpěl jsem sedm zranění.”
S: “Došlo k událostem z Kill Billa. Včetně té katany. Dokonce dvou [katan], jsme lepší než Quentin Tarantino.”
I: “On už má připravenou perfektní odpověď, kterou ty musíš nejdřív vymyslet.”
S: “Nemůžeš se tady chovat, jako by ti to tady patřilo, protože my se tady chováme, jako by nám to tady patřilo. Nám to tady totiž patří.”
S na odcházejícího I: “Ahoj, Iglixi… Uteklo nám mléko.”
I: “Pro mě by to bylo řešení, kdybych uměl kouzlit.” S: “Kdybych uměl kouzlit, tak bych to taky uměl vyřešit.”
S: “Co to zas melu.”
S: “To tam prosímtě nepiš… ještě jsme nezačali.”
S: “Už úplně chápu, proč máš granáty a nemáš kde bydlet.”
S: “Přivolávání výtahu není hlavní deviza hackingu.”
S: “Já jsem ti chtěl nabídnout nějakou kvalitní postavu.” I: “Já ti můžu nabídnout kvalitní kešu.”
S: “Přišel jsem s nabídkou kvalitního kešu.”
I: “Může mít hacker deck obitý hřebíky?” S: “Jen, když je to ork.”
S: “Nevím, jak často ti někdo střílí do notebooku.”
F: “Mě by Bones chyběl.” S: “To je proto, že bys neměl kde bydlet.”
I?: “Ještě pořád můžu bojovat s fireballem.” S: “S fireballem budeš bojovat určitě.”
S: “Myslím, že tě někdo zabije, a nebude to Ambergrease.” F: “To už je takový Evergreen.”
I: “Nikdy nevíš, kdy ti nějaký Zelenáč ukradne krém na boty a použije místo pasty na zuby.”
S: “Mrouská se po nocích po Slovensku. Jestli píšeš toto, tak napiš i sebe, Faskale.” F: “Že s ní šplhají?”
K: “Jaké boty?” S: “Říkal jsem ‘Bo, ty.’”
S: “Jsem si dost jistý, že ženský, co pomáhají v kostele, se nejmenují hostesky.” I: “Ani, když rozdávají hostie?”
I: “Bill by byl docela dobrej chlap…”
S: “Mrtvoly tam pořád jsou.” F: “Nikam taky nešly.”
S: “Na střeše je altánek a sedí v něm Zeleňák a vypadá hrozně nenápadně. Musím si přestat dělat legraci z Assassin’s Creedu. Ne, to druhé - nemusím.” (S. později v hospodě: “Co je to zas za debilní hlod?”)
S: “Solární panel dodává 2 kW při dobrém počasí, 0.5 kW, když je špatné počasí a 0.4 kW, když přes něj Zeleňák má nohy.”
K: “Mohl by sis zahrát toho hackera jako GM postavu.” S: “Ne, to bych si nadržoval. Už teď jsem dost nadržený.”
S: “Jsou to periferní move. To, aby šly dát do USB.”
S: “Je tam gang Anšlus, co má dvě čtvrti na sever od řeky a celé Rakousko.”
I?: “Prostě řekni, že chceš klece na ženské. Chlapi to pochopí.”
?: “Radši mluv ty.” ?: “Ty máš ale lepší staty.” ?: “To není ani tak o statech, jako o přístupu.”
Sosiho kněz: “S pomocí techniky a s pomocí Boží…”
S: “Jmenuje se Burin. Bylo to na internetu, tak to bude pravda.”
S: “Nevím, proč lidi vyhazují ty odpadky do kontejnerů, když je po léta nikdo nevyváží.”
F: “Tak já si tu trubku zapíšu do inventoráře.” S: “Do čeho?”
F: “Jestli chceš, mohl bych tam nechat trauma patch.” S: “Trauma už máš.”
S: “Like-ovat nemůžeš, můžeš to jen hate-ovat.”
S: “Overnight shipping na bomby do Berlína zavedli Američani.”
I: “Třeba [tomu slonovi] něco dali.” S: “No, dali mu banány. Se mnou teda toto banány nedělají.”
F: “Neříkejte, že se mnou nevycházíte.” I: “Já bych s tebou líp vycházel, kdybys víc vycházel z mého domu.”
I: “Volaný Zelenáč neexistuje.”
I: “Nechci, aby za mnou přišli v tu nejnevhodnější dobu.” S: “Tak si pořiď neprůstřelné dveře na záchod.”
F: “Má na dveřích ceduli ‘zavřeno’ a na její druhé straně je ‘jsem na oběde, přijdu hned’.”
Sosiho obchodník z čajem: “Mám novou dodávku z východního svahu, čichněte si.” [v pixli jsou granáty]
S: “Ještě za starých časů, když jsem byl mladý, někdy minulý týden…”
I: “Já si jdu hrát na ninju,” řekl a probodl si čelo katanou.
S: “To vám s tím výtahem minule nestačilo, vy ho musíte dodělat úplně.”
S: “Bonesi, ty demente, ty chceš hrát toho hackera, že jo?”
S: “Mají tři omráčení. A skříň. Ne, vlastně to ty máš skříň. Kdo z vás to má?”
F: “Je blbé, že nemůžu napsat do hlášek [zvuk]”
Evergreen: “Potřebujeme doktora, Mira umírá!” NPC: “A kde jste?” F: “Tam, co vždycky.”
S: “Jsou tam dvě lopaty - vy - ale zajímalo by mě, jak budete kopat do betonu.”
S: “Ten jeden týpek, co není suppressed, vykoukne z okna a udělá [facepalm].”
F: “Co kdybychom odročili vzájemné mrzačení na později?” S: “To mrzačení není vzájemné.”
S: “My jsme čuráci, ne idioti.”
S: Vyber si - buď tě střelí, nebo si přebiješ." I: “Tak já si teda přebiju.”
S: “Co děláš?” F: “Dělám mrtvého.”
S: “Co děláš?” F: “Já na tom betonu žeru hlínu.”
I: “Bylo jich příliš moc, zabil jsem jenom polovinu.”
S: “To jsi ještě neházel, jestli jsi normální týpek, že? Tak si hoď.” F: “Částečný úspěch!”
S: “Oni mají algoritmus, co každému udělá blbý úsměv.”
F: “Jak vypadá?” S: “Klasická temná ulička.”
S: “Přijďte zítra, A nenechte se do té doby zastřelit, abych nebyl za dementa.”
K: “Můžeme to vygooglit,” řekla a vytáhla hřeben.
I: “Turci stárnou rychle - nemají něco společného s molama? Nebo mšicema?” S: “Myslíš jepice?”
I: “To je plán, který vymyslí jenom hráčská postava.”
Iglix komentuje Faskalovy poznámky z hry: “Já se stejně divím, jak se v tom vyzná.” S: “On se v tom nevyzná.”
Nestalo se: “Zůstal tam kostlivec ve skříni. Bones.”
Drahý Bonesi,
Moloko Plus je nejspíš opravdu banda magorů, protože někteří z nich vzpomínají s obdivem na přestřelku v nemocnici. > Hoď+hard, 10+ vyber 2, 7-9 vyber 1 z:
Alexovi vůbec nevadí, že jsi mu povraždil jeho týpky, naopak - vzbudil jsi jeho zájem
řadoví členové z Moloko+ berou docela sportovně, že jsi jim povraždil kámoše
nikdo nenabonzoval Saeder-Kruppu, že jsi ty nadějné mladé muže z dobrých rodin povraždil právě ty
Při neúspěchu nic, a vidíš na kameře, že někdo montuje na tvé dveře zvenku něco tikajícího a schody obsadilo nějaké komando> . Hádej, kdo to je.
Jo, a Moloko+ dlužíš službu, pamatuješ?
S přáním všeho dobrého,
GMPS: Každopádně, aspoň že Zeleňák konečně vypadl.
Drahá Miro,
jak je to vlastně s tvými bývalými kolegy? Tvoje známá se kvůli tobě nedávno hrabala v tajnějších částech interní sítě > Ares, že jo? Hoď a přičti smooth, na 10+ vyber 2, 7-9 vyber 1 z:
ještě po ní kvůli tomu nejdou
nemusela zmínit tvoje jméno
našla také nějaké zajímavé informace o té konspiraci a ráda by to někde probrala
Vybírej dobře.
Při neúspěchu na tebe někdo zazvoní. Když otevřeš, je to malý ork, je mu tak osm a má ruce až po lokty od krve. Kromě toho > je ještě zajímavé, že má úplně prázdné oči a někde v dáli slyšíš sirény.Pac a pusu,
GM
Milostné dopisy hrdinové přijali dobře. Aspoň na první pohled, ale jako vždy přinesly svoje problémy. Bones dostal balíček. Spíš krabici. Už ji chtěl dát k otevření nějakému mladému orkovi, ale pak si řekl, že tam bomba určitě nebude a otevřel ji. Našel svoje zbraně, o které přišel při minulé přestřelce s Moloko Plus. Kromě zbraní našel list papíru s krasopisně napsaným dopisem, ve kterém jej Alex zval ke spolupráci s Moloko. Prý si budou rozumět. Pravý inkoust… něco takového už prakticky nejde sehnat. Zatím se to ještě neprojevilo, ale Saeder-Krupp moc dobře ví, že jejich omladinu povraždil právě Bones.
Mira se sešla se svým kontaktem od interpolu. Sekretářka nervózně pokukovala po ostatních a když si Mira chtěla povídat, dala jí mikročip, ať se s ním radši rychle ztratí, nejspíš to tady není bezpečné. Nic nového u ní není, manžela jí zastřelili už před dvěma týdny a oba milenci ji pěkně serou. A ne, manžel na to už opravdu nic neříká. Když už Mira pomalu odcházela, do dveří vlezly dvě gorily v oblecích, podívaly se na sebe a vydaly se k ní. Mira usoudila, že přes kuchyň se dá taky dostat ven, ale cestu jí zastoupil kuchař. Poznala ho. Když ještě byli kolegové, tak teda kuchaře nedělal. Ze samé radosti jej chtěla odstřelit, ale minula a kuchař na ni s šíleným výrazem v očích vyběhl s nožem v ruce. Zkoušela s ním zápasit, ale skončila na zemi, málem podřezaná. Zatímco si pro ni šly gorily, podařilo se jí poslat mikročip pod kuchyňskou linku. Ještě se jim vytrhla a chtěla utéct, ale měla prostě smůlu. Banda pankáčů, co by ji kdekoli jinde chránila proti establishmentu, se rozhodla, že ji prostě vydají. A tak skončila ve vězení. No, ve vězení.
Bones se s Dustwich seznámil v baru u Krásky a trolla. Idyla skončila, když jim zavolala Mira. Volala přes nějaký šifrovaný uzel s neznámým umístěním a jako by slyšeli odposlech, který se dobře baví. “Jsem ve vězení”, začala notně ztlučená Mira, která dostala “domácí vězení”, akorát to bylo doma u někoho jiného. Jak se dozvěděla, někdo ji potřeboval na týden uklidit, aby nečmuchala, pak už bude moct klidně jít. Shodou okolností měli za pár dní provést práci, tak bylo potřeba ji vysekat ven už dřív.
Dustwich se rozhodla vyvolat ducha, který by Miru našel, a proto vylezla ven, aby z hromady odpadků vyvolala bytost, která bude o městě něco vědět. Jenomže ztratila kontrolu a z hromady odpadků začaly vylézat krysy. Nebo spíš víc krys, než čekala, s rudě zářícíma očima. A pořád se hrnuly další, část se pustila do bezdomovců, ale většina se vrhla po Dustwich. Ta nezaváhala, namířila na hnízdo pistoli a zmáčkla spoušť. V tu chvíli démon zmizel. A protože měla smolný den, ani druhý duch ji nevyslyšel, proto požádali o pomoc Johnsona. Vlastně pana Června.
Dohodil jim Hudsona, trolla, co u Krásky dělal DJ. Pozvali ho na pivo. Je zajímavé, že když přepnul tvorbu hudby na umělou inteligenci, kvalita se mnohem vylepšila. Analýzou signálu od Miry se mu podařilo odhalit, kde ji pravděpodobně drží, Dustwich si vypůjčila od svého gangu motorku a hrdinové vyjeli Miře vstříc.
Mira mezitím nezahálela a snažila se své věznitele přesvědčit, že by ji mohli pustit. Příslib kafe ani piva nezabral, ale když nabídla sebe, jeden z orků se rozhodl, že se obětuje. Milý ork nasadil Miře pouta a odvedl ji do jiné, luxusní cely, kde za sebou zamčel a na kameru u stropu pověsil košili. V tu chvíli už ale Mira utíkala dveřmi, které si šikovně odemčela, byť na pouta byla krátká, a mizela někam do horních pater, kde se ukryla v holobytech. Kdo ví, jak k té budově fízlové přišli. V horních patrech se schovala, v klidu se zbavila pout a začala slézat oknem ven. Když byla v půlce cesty, vykoukl na ní zezhora fízl. Ti se vždycky objeví v nejhorším.
Tou dobou už se blížila motorka s Bonesem a Dustwich, aby zachránila Miru, ale fízlové jim moc nepřáli. Přesto ji nakonec naložili, než ale nastartovali, ozval se výstřel a chladič motorky provrtala kulka. Dustwich ještě dokázala nastartovat a odjet relativně daleko, to už ale motorka vypověděla službu. Odtáhli ji do temné uličky a ukryli se, určujíce polohu fízlů podle zvuků střelby, jak projížděli přes území nějakého gangu.
Měli smůlu. Jeden fízl je vyhmátl, dal vědět ostatním, zaklekl za roh a připravil se na střelbu. Co je to za fízly, když ani nevyjednávají? No, začali, ale až když hrdinům přiletěl pod nohy flashbang. Dustwich vyvolala ducha, který obýval místní temné uličky a ten se do fízlů pustil, zatímco jejich velitel začal střelbou naslepo bránit své kolegy. Když ale do práce ducha ještě vpadl ze střechy oslepený Bones, který začal podle zvuku prosekávat fízly svými katanami, tak odpor rychle padl a hrdinům už nic nebránilo úniku.
Miru sešili u doktorky, ale nestačilo to a Dustwich ji představila svému dobrému známému, Markusovi, jehož maminka ji s radostí vyléčila. No, s radostí… “Koho to sem zase vlečeš,” řekla slepá černoška nad hrobem, “víš, že už na to nemám sílu.” Markus jenom temně řekl: “Víš sama, že to musíme ještě pořád dělat.” Asi myslel kvůli penězům. Snad myslel kvůli penězům. Maminka pomocí temné magie z Miry vysála všechno zlé a trochu krve. Když Mira řekla: “To bylo super, můžu přijít zas?” tak si Markus zamumlal spíš pro sebe “ty se vrátíš” a zamyšleně kroužil baňkou s krví.
Když byli všichni šťastní a zdraví, začali s plánem, jak vyřešit práci od svého zaměstnavatele. Měli zajistit, aby auto jednoho gangu vyhrálo závod, pak jej ukrást a zprostředkovat předání majiteli. Rozhodli se hacknout mapu trasy, a sehnat si riggera, který s autem ujede na předem určené místo. Jednoduché, že.
Hudson jim za část odměny zajistil hackerské krytí a rovnou identifikoval místo, kde je server, na kterém bude možné změnit plán trasy. Server byl mimo síť, na kraji města, pravděpodobně hlídaný. Mohl by sice zkusit hacknout jednotlivě auta při závodu, ale to by bylo nebezpečnější, tedy dražší.
Bones měl ale mezitím lepší zábavu. Vešel do baru, kde nasávali Moloci. Všichni zmlkli a dívali se na toho týpka, co jim před pár dny zabil několik kámošů. Pak se rozesmáli a vzali jej mezi sebe, protože ten chlap to násilí opravdu umí. Co násilí! Ultranásilí. Bones si objednal mléko s amfetaminy a dobře se bavil. Když mu nabídli riggera, ani se moc nedivil a hned kývnul. Jak to mohli vědět?
Dustwich zatím dojela s Mirou na půjčené motorce k domu hostujícímu odpojený server. Žijící město tam pomalu přecházelo v les, a budova byla zjevně poslední výspa civilizace. Čarodějnice si hned všimla magické bariéry, která ale už byla stará - nebo byl duch lesa příliš agresivní - a na straně sousedící s divočinou už byla téměř rozpuštěná. Mira si zase, ale skoro až na poslední chvíli, všimla díky termovizi, že v zahradě, zahrabán v listí a pod izolační pokrývkou, leží nějaký týpek a pozoruje okolí.
Čarodějnice a ta druhá ženská se vplížily za tmy, Dustwich před sebou rozhrnula trhající se vlákna magické bariéry bez toho, aby vzbudila poplach, a pomocí uspávací pistole vyřídila hlídače. Když z něj vytrhla uspávací šipku, všimla si, že patří do toho gangu, co se vyznačuje tím, že má jedno oko rudé. Jako vstupní rituál si musí vypálit oko žhavým drátem a pak vysterilizovat díru něčím, čemu by doktor říkal spíš kyselina, než dezinfekce, a pak dostanou kyberoko. Jsou známí svou brutalitou, ale také tím, že dokáží být trpěliví, cílevědomí a systematičtí. Prostě magoři.
Mira, snad díky svým zkušenostem bývalé policistky, vedla vloupačku přes strom a střechu, na kterou když doskočila, tak si všimla pohybového senzoru, který se sepnul a čekal na zopakování pohybu, aby spustil poplach. Velmi pomalu se dostala mimo jeho dosah a už asistovala Dustwich, která se pomocí své výbavy dostávala přes zamčené dveře opatřené alarmem. Zvláštní, čekal bych, že takovou výbavu bude mít spíš Mira.
Uvnitř budovy občas někdo prošel, ale nebyl problém se dostat do místnosti se servery, zavřít za sebou, připojit server přes satelit k Hudsonovi a nechat jej provést svou magii. V tom ale uslyšely, jak hlídač na chodbě kontroluje vysílačkou uspaného týpka a nadává mu do vysílačky. A Hudson stále ještě pracoval. Hrdinky se rozhodly nechat jej jít zkontrolovat jejich oběť, během čehož hacker změnil, co potřeboval, a obě ženské rychle vypadly známou cestou přes střechu.
Zatímco nespící chlápek kopal do spícího, Dustwich dostala velmi dobrý nápad - svou mocí přivolala skrze trhlinu v magické bariéře ducha lesa, s jehož pomocí chtěla vystrašil hlídače a hlavně jej přesvědčit, že jeho kolegu přepadly nadpřirozené síly. Těsně za okrají bariéry se rozzářily oči a nic si nedělaly ze střelby z útočné pušky. Přesvědčivé byly nakonec především ty uspávací šipky, které se mu za moment zabodly do zad. Dustwich sbalila důkazy v podobě vystřelených šipek a zmizela. Jak ujížděla, ještě svým zrakem viděla, jak les požírá zbytky magické bariéry.
Dalšího dne hrdinové napjatě očekávali, jak závod dopadne, na cílové rovince zaplněné nadšenými davy. Dustwich si oblekla svoji koženou bundu, kterou se otevřeně hlásila k Pancerz a nikdo ji nechtěl zastřelit, i když byla mimo teritorium svého gangu. Probíhalo totiž něco jako olympiáda mezi gangy, velký závod přes Berlín. Všichni odhodili vzájemnou nenávist, aby… ale počkat, co to říkám. Zástupci velkých gangů se vytahovali tím, že závodili v autech tak rychlých, že je dokázali řídit jenom týpci s rigem zavedeným přímo do mozkového kmene, to aby měli dost rychlé reflexy. A malé gangy se snažily sundat ty namachrované týpky v naleštěných fárech a na nějaké drobné rozepře prostě nebyl čas.
Závod odstartovala krásná elfka výstřelem z raketometu, kamera na špičce střely prolétla záběrem závodící a když se signál ztratil ve výbuchu, auta už byla dávno na cestě. Závod byl rychlý a dramatický, i když nikdo, vlastně - skoro nikdo - neznal trasu předem, stejně byly na cestě nastražené miny a poblíž kulometná místa. Z vítězného oblouku seskočil samuraj a probodl jednoho z řidičů katanou a pár zakázaných manévrů bylo oceněno všeobecným potleskem. Počet závodících postupně řídnul a náš favorit trochu zaostával, ale pak dva vedoucí závodníci špatně zabočili a projeli autobusem, který nastražil Bones. To jste nečekali, co?
Vítězný rigger projel cílovou páskou, vystoupil na stupínek vítězů, stoupl si rozkročmo přes všechny tři cílové pozice a odšpuntoval šampaňské. Ve chvíli, kdy si Dustwich říkala, že se na ně Moloci, co slíbili pomoct, vysrali, tak Bones s riggerem od Moloků obsadili auto a ujeli pryč. A v tu chvíli probodla oslavujícího riggera katana. A vyrojili se Moloci v bojových zbrojích a začali střílet do davu. Proč? Prostě proto. Pozabíjeli pár lidí, dost jich zranili, a pak se chtěli stáhnout, když v tom…
Dustwich vyvolala ducha. Sebrala duchovní špínu z celého Berlína, všechny duchovní ozvěny vražd a nenávisti, na které dosáhla, a vyvolala noční můru, kterou poslala na Moloky. Noční můra rostla, jak jí přítomní mágové a šamani propůjčovali svou moc k lovu Moloků a ona ji dychtivě nasávala. Několik Moloků padlo hned, zbytek se vydalo na útěk. Jenom jeden se proti ní postavil, zdvihnul kolem sebe magickou bariéru, ale noční můra jí prošla jako by tam ani nebyla, roztrhala mága na kusy a ani se nezpomalila v lovu zbylých Moloků. Nikdo z nich nepřežil.
Mezitím se Bones držel řidičova sedadla, které bylo v autě kvůli váze jako jediné, a snažil se jej přemluvit, aby přibrzdil a jel tam, kam měli domluveno. Ten ale, nadrogovaný, s šíleným výrazem v očích, pořád zrychloval a najel na dálnici, nejspíš, aby zjistil, v jaké rychlosti se dá narazit do zdi. Bones nikdy nebyl moc trpělivý, tak mu zasekl katanu do nohy, ale rigger to snad ani necítil. Tak ho prostě prosekl katanou. Auto se mu ozvalo: “ztráta kontaktu, pozor, nastavený kurz je kolizní, pro změnu trasy se identifikujte”. Bones nezaváhal, odsunul mrtvolu, sedl si do sedadla a začal hledat, jestli si někdo, třeba nějaký mechanik, nezapsal kód. A zapsal. Jenom si zabroukal Beethovenovu devátou a auto začalo poslouchat.
Bones nakonec předal auto prostředníkovi, na kterém pozornému oku neušlo, že patří k Molokům, a převzal dohodnutou odměnu za práci. Hlavně, že všechno dobře dopadlo!
Mira skončila zavřená proto, že failnula sedmkrát po sobě a už jsem nevěděl, jak mám pořád popisovat ty její neúspěchy.
Ten fail na prvního ducha jsem využil k tomu, abych ukázal, že ti duchové jsou divní.
Sosimu se nezdála dynamika, jakou jsem stříhal scény mezi Mirou a těma dvěma, co ji jeli zachránit, ale když ve chvíli, kdy to s ní bylo nahnuté, v zásadě teprv vyjížděli, a než by dojeli, tak by se na ní vystřídala celá “policejní” stanice, takže na straně Miry uběhl kratší čas.
To bylo z mé strany snad ještě docela akceptovatelné, ale za svou nejslabší scénu považuju to přestřelku v uličce. Tam jsem zapomněl na všechnu GM agendu a nějak mě nenapadly zajímavé move pro ty fízly, tak z toho byla obyčejná přestřelka. A taky jsem popsal, jak se to týpek chystá pokropit, a všichni, kdo se pak nekryli, dostali dmg, asi jsem ale měl popsat suppresive fire, co děláte? A kdo by se nekryl, tak by tu dmg dostal. Vypadá to podobně, ale je to sakra velký rozdíl.
Nepsal jsem, jak tam Mira našla BTL čip, co se dává „dovnitř“ hlavy a nejde vyndat a jak ho analyzovala.
Tak se dívám, že Bones neměl moc prostoru, hm.
Jo.
Bones je v pohodě. Možná mě chtěl zabít, zezačátku, přerazím Zeleňáka, protože mi říkal “to je pouliční samuraj, nedávno vyšel ze skříně.” Myslel tím samozřejmě tu skříň v nemocnici, a byl to další superzelený vtip. Já ho teda přerazím obecně, ale ehm, no, prostě. A o Miře ti nemusím nic povídat, žejo.
Protože on mi poslal nejvíc nejprosebnější mail na téma “Víš, lásko, někdo nakecal Turkům jak jim chci poznásilňovat jejich turecký dcérky a navíc na mě někdo vypsal odměnu, neuhodneš kdo. A ono jako kdyby šlo o mě, chápeš, ale jsou tady kámoši co mě potřebují, a já se na ně nemůžu vykašlat, fňuk, fňuk, fňuk, prosím pomoz jim, fňuk.” Jako nedík, ale nejhorší na tom je, že mě zná a ví, že to zabere.
Bones říkal, že potřebují pomoct s prací. Ukrást auto z každoročního závodu. Teda, zařídit aby vyhrálo a pak ho ukrást. V pohodě vedlejšák. Akorát Mira nepřišla, že je jako vev ězení. V neoficiálním, kde jí nechali mobil, což ani náhodou nedává smysl, a prý ji za týden pustí. Zněla dost nešťastně, takže si říkáme “ok, jdeme jí zachránit a tak”.
Ale moc to nešlo. Duchové mi nechtěli pomoct, nevím proč, ale asi to bylo důležité, přitom co pak říkal ten woodoo týpek. Musím to ještě zjistit. Nakonec jsme sehnali týpka co si říká Hudson, možná jsi ho potkal, občas dělá docela divnou hudbu, ale je to decker, a našel nám jí.
Ukecala jsem Krava, aby nám půjčil vozítko, o tom jsi taky už slyšel, žejo, jak to dopadlo. Zrovna lezla z okna v druhém patře, když jsme tam dorazili. A tam snajper, nebo co, Krav říkal, že z toho chladiče vyndal nula padesát kulku, což nechápu co za magora s tímhle střílelo ve městě, ale bylo štěstí, že netrefil nikoho z nás. Naložili jsme Miru a vypadli, ale ono to nejelo a za chvíli nás dohnali.
Pak se to celý posralo. Začli jsme se tam schovávat, že si jako dáme přestřelku se Stárama, když nás najdou. Správný by bylo vysrat se na motorku a vypadnout, protože kvůli tomu kusu železa nestojí za to někoho zabít. Ale šlo mi hlavou jenom “nemužu to tady nechat, Krav by měl průser, že mi to půjčl neoficiálně. nemůžu ustoupit.” Byla to úplná blbost, a jo, fízlové jsou šmejdi, začli střílet první, a tak. Nikdy bych takhle neopustila člověka, ale s motorkou to byla největší blbost.
Čtyři fízlové tam zařvali, půlka mojí rukou, když jsem přivolala všechno zlo tohohle města, dala mu hmotnou podobu, a poslala ho zabíjet … i když teda kdybych nechala motorku a vypadla, tak tam nemusel umřít nikdo, žejo. Doprdele. A Mira skončila málem mrtvá, to se stává docela často, ta holka má víc jizev než jateční troll. Jay jí pak dávala dohromady.
Jsme pak řešili, co ten závod. Chceš vědět, jak jsme to udělali? DJ decker pošteloval GPS, aby všechna auta krom toho, které potřebujeme aby vyhrálo, zahnula blbě. Což je trochu nefér, ale co. Dotáhla jsem Miru k Markovi, to je ten černej voodoo týpek. Ona si většina lidí myslí, že to hraje jenom proto, že je černej, ale stačí se nadechnout u tý jeho chajdy, a víš, že nekecá, mě se ta energie ani trochu nelíbí, ale chlápek umí komunikovat s věcmi, co jsou dost jinde než duchové živé přírody, na které dosáhnu já. Umí odpovědět na otázky, co … no to je jedno.
Jsem po něm chtěla kontakt na léčitele, protože potřebujeme Miru v provozu co nejdřív, Jay je dobrá, ale nedokáže zázraky. Týpek vytáhl svoji matku, nebo co, a z Miru sundali hadry, položili ji na oltář, a dělali s ní něco, co vypadalo že bolí jako blázen, ale na konci byla kompletně opravená. Nechal si zkumavku její krve, což nevím, jestli bylo úplně dobře. To místo fakt smrdí smrtí a já tam nechci bejt ani minutu.
Hudson říkal, že změnit to navádění aut za běhu je dost problém, a nejlepší by bylo změnit tu trasu před závodem. Ale ona je samozřejmě tajná a uložená kdoví kde. Pak zjistil kde, a dal nám adresu, že ten uzel je odpojený a musíme se tam vloupat a připojit mu satelitní nesmysl. Šly jsme se tam podívat, já a Mira, zatímco Bony sháněl nového riggera, co nám to auto odveze až ho úspěšně odvezeme, protože ta věc samozřejmě ani nemá volant a musíš si jí připojit do hlavy.
Ten supertajný server byl v domku na jihovýchodě velkýho B. Suburby tam požíral les, a byl z toho cítit ten konflikt. Jo, musela jsem si zase půjčit vozítko od Krava. Jsem mu předtím koupíla dort za šílenejch 150 babek, aby mi odpustil ten chladič. Mi pak kluci říkali, že se podělil se všema a tak. Akorátže kolem toho domku byla magická bariéra. A Mira říkala, že si všimla chlápka co se schovává v trávníku. Jsem si do té doby představovala, jak o bude prázdnej barák, ale tohle mě nenapadlo. Jakože, musíme to naprosto dokonale zvládnout, protože pokud se tam začne střílet, nebo nás vůbec i někdo uvidí, tak jim dojde, že ta data jsou změněná, a celé to bude na houby. Žádný mrtvoly, žádný záznamy na kamerách, nic takovýho.
Vzaly jsme to od lesa. Tam byla ta bariéra potrhaná, jak bojovala s přírodou, co chtěla zpátky to území, rozbít tu umělou hranici mezi zahradou a lesem. Chlápka v trávníku se nám povedlo uspat, ale koukám, že má jedno rudý oko. Měla jsem sto chutí utéct, okamžitě pryč, protože jestli nás tihle chytí, tak je to konec. Ale já z boje neustupuju, a tohle je jenom boj, co se vede jinak. A já neustupuju. Prostě ne.
Dovnitř se dalo dostat ze stromu na střechu. Mira málem spustila alarm, ale do serverovny se dostat dalo v pohodě. Hudsonovi to trvalo jenom asi sto tisíc let, a když jsem slyšela týpka o místost vedle, jak zkouší vysílačkou kontaktovat toho spícího chlápka, tak jsem měla pocit, že mi někdo vyměnil vnitřnosti za kus ledu. Ale on místo aby spustil poplach, tak do něj šel kopat, a to nám dalo dost času, a Hundson to stihl.
Ze střechy koukám, že mu to za chvíli dojde. Ale povedlo se mi sáhnout skrz tu bariéru do lesa, a přivolat jeho sílu. Chtěla jsem trochu vystrašit toho chlápka, aby si myslel, že jeho kolega spí z nějakého spirituálního útoku. Vzala jsem všechno, čím se příroda brání vetřelcům, a dala tomu podobu, vůli a úkol. Z lesa na něj najednou koukaly stovky svícících očí, a ta touhla zbavit se vetřelce byla všude. Chlápek se vyděsil, začal střílet do lesa, a v tu chvíli se mi ho povedlo taky uspat. Ono to bylo dost daleko, a použila jsem celej zásobník, ale Mira pak ty šipky vytahala a posbírala, má kyberoči, takže tam viděla v pohodě, a předpokládám, že chlápek to přežil, protože NarcoJect je tak šíleně drahej i proto, že se nemusí moc přesně dávkovat. Ostatní se pak rozhoupali a vyběhli ven, ale to už jsem v lese žhavila motorku.
Pak sedíme u Trolla a Bones říká, “jo, mám toho riggera, je z Moloko Plus”. Mu říkám, “si děláš srandu, žejo.” Nedělal. Zkoušela jsem mu vysvětlit, že to jako fakt nejde, že mám nějakou loajalitu, což by beztak jako smauraj měl vědět, ale to je jedno. A on furt opakoval, že neměl na výběr. Jasně. “Neměl jsem na výběr” je moderní verze “jenom jsem následoval rozkazy.” Ale ono s tím nešlo nic dělat. Mu říkám, že toho závodu se nemůžu účastnit s níma, kvůli tomuhle. Žádný Moloko Plus.
Jsem se třásla vzteky, že jsem nemohla trefit ohněm cígo. Zkurvený moloko. A pak jsem stejně nespala, ani po Zenu, protože jsem měla plnou hlavu očí v lese a mrtvejch fízlů a Miry jak křičí na oltáři a Moloka a všeho, jsem přemýšlela o Blissu, ale nechci si brát nic tvrdýho, protože se bojím, že tohle je přesně ta chvíle, kdy se láme chleba, a kdy tě to ovládne a zabije. Ale to asi nechceš slyšet, žejo.
Jak vypadal závod ti říkat nemusím. A nemusím ti říkat, kdo přivolal tu věc, tu noční můru, co nám pomohla pozabíjet Molokáče, když tam naběhli v těch jejich šílenejch vojenskejch armorech s těžkejma zbraněma, co nikdo neví, kde berou, a začli z prdele střílet do davu. Já … no, myslím, že ještě nějakou dobu spát nebudu. Já vím, že Zelenej není nejlepší téma, ne, ale člověk mu přes ty jeho kecy nemůže upřít, že byl vždycky optimistickej a že vždycky uměl najít ty dobrý věci v tomhle šílenym světě. Já vím, že dělaš co musíš a tak. Nechci tě překecávat nebo něco takovýho. Ale mrzí mě, že to takhle dopadlo, to je všechno. Dobře, dobře, nechám toho.
To auto jsme dali zákazníkovi. Bones přijel, předstíral, že řídí useknutou hlavou toho Molokčního týpka co rigoval, ale pak se u piva přiznal, že našel hlasové ovládání, když ten Molok byl tak solidní kvedloň, že s tím plánoval jet 300 a napálit do zdi, a odmítl zastavit i když mu probodl nohu, nebo co.Heslo bylo prej Bethovenova devátá. A to byl celej vtip. Oni to auto dali Anšlusu. A pak nás najali, abychom zařídili aby vyhrálo. Pak udělali šílenej masakr. A pak auto převzali, řádně nám zaplatili. Mám podezření, že právě točí video jak ho zapálí, nebo zdemolujou, nebo do něj nacpou nějaký děti a pošlou to ve třech stovkách proti zdi, něco takovýho. Já ty chlápky nechápu, a doufám, že je nikdy nepochopím.
Mira vypadala, že s Moloko Plus nechce nic mít. A Bones, on se tvářil jakože jsou v pohodě. Ale po tom, co se stalo ve finále závodu, když jsme to auto předávali, a došlo nám komu ho předáváme, měl v očích něco jinýho. Doufám, že s nima skončil.
Jo, prachy jsem dala Dietrichovi, ať je uloží. A tu uspávací pistoli jsem dala do zbrojnice, kdyby se nějak někomu hodila. A já vím, že mi Krav neměl ty motorky půjčovat, ale prosím netrestej ho za to, je to na moje triko.
“Já ti ukážu svoji postavu,” řekl Sosáček a vyhrnul si tričko.
S: “Faskal minule hodil 9 +/- 0.2, musíme mu nakalibrovat kostky.”
S: “Mám staty +2, +1, +1 a dvě nuly, aby to sedělo ke zbytku skupiny” (ještě byli dva hráči)
S: “To rozhraní D20 je úplně vykryplené, abych použil tu terminologii, co používáme my softwaroví inženýři. A to zapiš, dáme to do hlášek.”
S: “Když si uvědomíš, že sourozenec je někdo, kdo má stejné rodiče, tak jsi svůj vlastní bratr.”
S: " Jsou tam nepříjemné věci, co na tebe hledí, jako třeba kulomety."
S: “Alex asi viděl ten film a pak řekl: ‘chlapi, už vím co budeme dělat místo fotbalu’.”
F: “Bones, soudruh v ultranásilí.”
S, když Kamila hodila sedmkrát po sobě na 2d6 míň než 7: “Počkej, fakt hážeš dvěma kostkama?”
S, stále ke stejné situaci: “Ještě, že jsem ty expy za faily zrušil zavčasu.”
S: “Na policajty žádný slušný člověk kontakt nemá.”
S: “Co dělala předtím?” I: “Problémy.”
F: “Kolik to na těch kostkách házíte? Já jsem myslel, že jste lepší roleplayeři.” S: “Já tě zabiju.”
S: “Moji duchové ji hledat nechtějí. To znamená, že je něčím sere.”
S: “Zapnu si plížení a půjdu pryč.”
I: “Bez nohou vypadá jako červíček.”
S: “Ty tu lež, lež, máš krátké nohy.”
?: “Co Hudsonovi uděláme, když nás zradí?” S: “Přivážeme ho na židli a řekneme mu, co si o jeho hudbě skutečně myslíme.”
F: “Je někde… v osobním domku.” S: “To je dost malý domek, většinou jsou rodinné.”
S: “Ty bys byl nejlepší děvka, Bonesi.”
S: “Můžeme být vrazi nebo děvky.”
S: “Kdybychom se nevrátili, zavolejte Lofwyrovi.”
S, když se plížili od lesa: “Musíme to vzít od lesa.”
S: “Jednou vás střelí sniperkou do motorky a už vám to navždycky budou připomínat.”
Nestalo se [S]: “Eriku, je tu chlápek, co tvrdí, že našel autobus.” … “Nech mě hádat, je to ork.”
S: “Berlíne, Berlíne, ty jsi pěkný zkurvysyn.”
F: “Dělej, co chceš, ale hlavně mi to nepopisuj.”
S: “Vlčí šamani nezpívají, jenom se občas ožerou, a pak vyjí na měsíc.”
S: “Když se staneš Molokem, a někdo tě zabije, tak si za to můžeš sám.”
S: “Já mám killing hands.” … “Nesahej na mě!”
S: “Hlavně ti duchové, co jsou abstraktní, nemají blbé kecy.”
Drahý Bonesi,
tak těm korporacím už asi fakt dál utíkat nemůžeš. Nejdřív se o tebe začal zajímat Saeder Krupp a ty jsi nikam nezmizel, >pak si tě vyhmátli ti týpci, co nahání i Miru (pamatuješ na tu kameru?). Hoď a přičti steady, 10+ vyber 1, 7-9 vyber 2:
Saeder Krupp si na tebe někde počíhal, poznal jsi to podle toho snipera, co zrovna mačká spoušť
interpol na tebe nasadil čmuchala, co ještě bude dělat problémy
Při neúspěchu obě, a ta přestřelka probíhá v kostele, který ti otec Riviera nechal hlídat, zatímco si byl “něco zařídit”.
S napětím čekám, jak to dopadne,
tvůj věčný fanoušek,
GM
Drahá Dustwich,
osobně si myslím, že ta noční můra, co jsi vyvolala na Moloky, byla fakt hustá. Jakože moc. Ale je možné, že ne všichni sdílí můj názor. Hoď a přičti smooth, 10+ vyber dvě, 7-9 vyber jedno
nepanuje všeobecné přesvědčení, že ten, kdo to vyvolal, je větší magor, než Moloci. Ať už to teda udělal kdokoli
někdo schopný si myslí, že to byl opravdu dobrý nápad a je ti na stopě, aby ti poděkoval, nebo co; je to ale větší magor než Markus
právě kvůli tomu před tebou nelynčují Markuse
Při neúspěchu nic, existuje podezření, že jsi to vyvolala ty, ten týpek je fakt magor a s Markusem už dav pomalu končí.
Jsi magická.
Tvůj GM
Dustwich přišel anonym. Vlastně dva. V jednom případě později dopátrala s pomocí Hudsona, že byl poslán někde ze Saeder-Kruppu, v druhém někde z blízkosti Markusova bytu. V prvním byly prachy, v druhém info, že se dav chystá lynčovat Markuse za “černou magii” v souvislosti s nedávným závodem, a že by s tím mohla chtít něco dělat.
Čarodějnice tedy sbalila na motorku Bonese a vyrazila za Markusem, před jehož bytem se srocoval dav a jedna z blízkých lamp nesla provazový motiv. Dustwich se snažila přesvědčit dav, že Markus za nic nemůže, ale než stihla říct, že to byla ona, někdo v davu zvolal: “To je ta čarodějnice, Dustwich!” Protože v osvícených padesátých letech těžko sehnat pochodně, začal dav tahat bouchačky. Dustwich vysadila Bonese a odjela na motorce za roh. Markusovi se mezitím přetrhla pouta a začal sbírat energii. Zatímco dav se před samurajem rozestupoval, bylo mu jasné, že několik lidí drží strategické pozice - jednoho kryjícího se za autem přimáčkl ke zdi právě pomocí toho auta, a snipera z prvního patra vyhodil na chodník. V ten moment Markuse a lidi oddělila magická bariéra vytvořená duchem, kterého si povolala Dustwich, a to právě v čas, protože Markus uvolnil nasbíranou temnou sílu, která se ale rozbila o bariéru. Toho dne Dustwich zabránila masakru.
Když se Bones vracel domů, všimnul si v termálním spektru nějakého záblesku a hned si pomyslel, že to by to mohl být sniper. A taky že byl, ale to už uskakoval do krytu, jeho reflexy mu zase jednou zachránily život. Jak tak byl zalezený, sesumíroval si v hlavě, jak jsou nepřátelé pravděpodobně rozmístění, a přišlo mu, že nejlepší bude skočit do kanálu. A hned tak i udělal. Dopadl přímo mezi laserové paprsky a výbušninu, ale povedlo se mu žádnou neaktivovat a zmizet o blok dál. To by ale nebyl Bones, kdyby si nechal ujít dobré vraždění, tak vylezl ven, vplížil se do budovy a chtěl vpadnout sniperovi do zad - ale ten už ho čekal. Bones hodil po sniperovi katanu, ale ten stihnul vystřelil od boku a ani jeden neměl moc štěstí. Větší smůlu měl spíš Bones, protože po schodišti přilézaly posily. Rozhodl se proto zachránit si život skokem ze střechy. Schytal sice několik střel do zad, ale aspoň padal do měkkého, protože srazil i snipera. Ale i pád “do měkkého” ze dvou pater hodně bolí a Bones se probral až…
v dodávce, kde jeden z pěšáků Saeder-Kruppu držel jeho komlink a ptal se, kdo volá. Samuraj dokázal díky svým titanovým kostem zpřetrhat pouta zrovna ve chvíli, kdy se na něj ten druhý v nákladní části dodávky podíval. Týpek ze Saeder-Kruppu dostal pěstí mezi oči, což trochu křupnulo. Těžko říct, jestli by to stačilo, protože si toho všiml řidič, a rozhodl se zaparkovat auto do zdi. Bones ale opět spadl do měkkého, nečekal, až řidiči a spolujezdci splaskne airbag, ukradl si erární katanu a probodl přepážku v místě, kde čekal ledviny řidiče a pak ještě spolujezdce. Vytrhl mříže mezi nákladní částí a řidičem a prolezl vzniklou dírou, jenom aby zjistil, že se dívá do hlavně bouchačky, kterou držel probodlý spolujezdec. Když Bones viděl, jak mačká spoušť, bleskurychle uhnul hlavou a dorazil ho ručně.
Zatímco Bones přelézal do části pro řidiče ke dvěma mrtvolám, všiml si, že zbytek konvoje zastavil a nějaký chlápek na něj míří takovou tou trubkou. Samuraj na nic nečekal, hodil z okna kouřový granát, vyskočil z okna, začal utíkat a zbytek doskočil pohlcen plameny z vybuchující dodávky. Pak se krvácející a na pokraji smrti rozhodl schovat v davu, kde…
ho později našla Dustwich pomocí hackera a následně svých duchů, jak se víc mrtvý než živý snaží odklopýtat někam mimo dosah Saeder-Kruppu. Tak jej dotáhla k Markusovi, který se mezitím ukryl, ale pro její duchy bylo jednoduché sledovat tak divnou astrální stopu, jakou za sebou Markus nechával a brzy už byli na návštěvě u něj doma ve stoce. Markus byl na nějaké rychlé vyklizení prostoru zjevně připravený, protože jeho nové bydliště bylo útulně zařízené a všude měl vystavené divné věci, jak to on umí.
Bones si na požádání odložil a lehl si - po chvilce nedůvěry - do stoky, kam za ním vlezla Markusova maminka. Markus se rozkročmo postavil nad kanál a držel Markuse za ruce, aby neuplaval. Slepé oči Markusovy matky zčernaly a začala něco mumlat, Markus ponořil Bonesovu hlavu pod hladinu a ten se začal topit. Samuraj zároveň cítil, jak se jeho rány otevírají znečištěné vodě a začal bojovat o svůj život, ale neměl dost síly, aby se černé magii ubránil. Dustwich celé léčení sledovala s nedůvěru a když viděla, jak Bones začal bojovat, ale pak přestal, rozhodla se, že Markuse zastaví, ten na ni jenom obrátil své nepřítomné oči a řekl, že ještě chvíli. Stoka se zabarvila krví.
Když Markus Bonese vytáhl, tak nedýchal a voodoovi jenom krčili rameny a Markus poznamenal, že jeho rány už jsou zacelené. Dustwich Bonese párkrát praštila do soláru, což jej přivedlo zpět do světa živých, rychle vyzvracel většinu vody, co tam vypil a ještě za čerstva zlomil stařence holeň a Markusovi ji jenom pohmoždil. Rychlý jako blesk, ten chlap. To už ho Dustwich trochu uklidnila a jenom na sebe se starou ženou nenávistně hleděli a něco si mumlali. Když odcházeli - to aby se Bones nechal překontrolovat někým, kdo léčení rozumí - tak si Dustwich všimla, že voda ve stoce je krvavá. Ale jenom do chvíle, než na ni dopadlo sluneční světlo, pak už byla zase hnusná úplně normálním způsobem.
V čekárně byl ale jenom týpek z Pancerz, který tam se špatně obvázanou rukou hlídal krevní obraz na zdi. Doktorku unesli, zmetci jedni červenoocí. Dustwich si to vzala osobně, protože její gang neuhlídal jejich doktorku a uspořádala pátrací akci zahrnující hackera Hudsona, Bonesův šarm a válečnou poradu s Ambergreasem. Hudson se naboural do systému rudookých Sevens a našel ji - byla ukrytá v nemocnici. Jak vhodný úkryt pro doktorku. Bones zjistil její přesnou polohu způsobem ve stínech nevídanou - zvedl komlink, zavolal do nemocnice a prostě… se zeptal. Sama Dustwich se vydala na výpravu astrální sférou kontaktovat doktorku a uspěla. Ta byla se střelným zraněním hospitalizována na neurologii a byla velmi ráda, když jí čarodějnice nabídla pomoc. Z obavy před útokem na Pancerz nechali Ambergrease, ať si to tam pohlídá, když je to ten šéf a vydali se doktorku hrdinně osvobodit.
S pomocí Hudsonovy matrixové magie vstoupili dovnitř jako záchranáři a vyrazili do třetího patra pro lékařku. Ale ono to nikdy není tak jednoduché. Bones to tušil, takže si cestou ukradl uspávací pistoli, zatímco Dustwich bavila stráže hlídající vstup do sekce neurologie. Většinou tam nehlídají, ale interní příkazy, vždyť to zná. Vzbudila pouze lehké podezření, ale po kontrole její identity v systému a preventivním upozornění centrální ostrahy to hlídači pustili z hlavy. Bones tedy vešel do pokoje, ale cíl nikde. A z interkomu slyšeli hlášení: “Doktorka Jennifer Stoneová na sál”, což ještě jednou zopakovali. A opravdu - když se podívali dolů do sálu přes neprůstřelně prosklenou pozorovatelnu, tak viděli, jak začíná operaci.
Hrdinové znejistěli, ale plán zněl jasně - zachránit doktorku za každou cenu. Takže vlezli do přípravné místnosti, kde jim sestřička rázně zastoupila dveře, protože do sterilní místnosti prostě nemůžou. Čarodějka se samurajem na sebe ještě hodili plášť, nasadili si masky na obličej, a když pak Bones odstrčil sestřičku, vstoupili do sálu i bez většího násilí.
Jay na ně mrkla, že je vidí, ale zašeptala, že potřebuje ještě chvilku. Dustwich zcela jasně viděla, že doktorka léčí a neprovádí žádnou levárnu, zatímco přítomný doktor nekompetentně civí, tak se rozhodla ji nechat, i když na pozorovatelně se sbírala ostraha a zjevně se radila, zatímco jeden z jejich lépe vyzbrojených zástupců se snažil odstrčit sestřičku, která vlastním tělem bránila dveře. To už Jay slavnostně vytáhla mikročip z pacienta, utřela si ruce a předala práci doktorovi. V tu chvíli se stalo několik věcí: nevrlý člen ostrahy hrubě odstrčil sestřičku a vtrhl do místnosti, Dustwich ukradla doktorovi mikročip a Bones uspávací pistoli a Jay na cestě k volnému únikovému východu zablokovala vstupní dveře, čímž zabránila vstupu dalších chlápků s obušky. Toho jednoho odvážlivce snadno vyřídili a vydali se k únikovému schodišti, který tam byl jako připravený pro podobné situace.
Na schodech se ale vynořily jejich obavy - pár týpků z gangu Sedm i s útočnými puškami, kteří hlídali první patro. Kde ti se tam vzali? Bones to nehodlal zjišťovat a seskočil o patro půl níž a oba přizabil. Toho, kdo mu připadal víc živý, zabil úplně, ale spletl se - víc živý byl ten, co mu pak střelil z útočné pušky do zad. Všichni tak trochu ohlušení přelezli oba mrtvé gangstery - asi není potřeba říkat, že Bones se s tím druhým nepáral, obzvlášť takhle bez katany - a unikli cestou, kterou jim popsala doktorka.
Sklepní chodba spojující budovy komplexu nemocnice měla bytelné bytelné dveře, ale ne protibonesovsky bytelné, takže se všichni snadno vyplížili skoro až ven, když těsně před dveřmi vedoucími na svobodu jim do zad vpadl další gangster a spustil palbu. Bones prorazil i zbylé dveře a hrdinné se ukryl za stěnou, zatímco Dustwich strhla doktorku k zemi a chránila ji vlastním tělem. Ve chvilce mezi dávkami Bones vykoukl a zneškodnil gangstera z uspávací pistole.
Dostat přes tajné laboratoře ve sklepě, kde se vařily drogy a temná tajemství, už byla otázka chvíle a dostat se přes vojenskou ostrahu patrolující kolem komplexu nemocnice bylo pro záchranáře a doktorku triviální.
U Ambergrease doktorku dobře proklepli, ale její výslech přinesl víc otázek, než odpovědí.
Začlo to tím, že jsme seděli v hospodě, a já našla na síti test, jak dobrý je člověk samuraj. Tak to říkám Bonesovi, a on že to teda zkusí. Za každou otázku odpovězenou ano byl bod.
Za tu poslední byl teda bod dolů. No, Bones měl jeden bod. On teda nemá pána, ani ženu, ani otce, takže to má dost jednoduché, ale stejně. A nevím, jestli by neměl mít bod dolů, za to poslední, když se mu občas podívám do těch umělých očí. Ale do duše jsem se mu nedívala. Je vždycky hrozně smutný sledovat tyhle umělý týpky …
Promiň.
No, pak mi někdo píše. Jednak anonym, že jako Markuse za chvíli zlinčuje dav kvůli té věci na závodu. A pak mi jiný anonym píše “hej buchto tu máš prachy, tvůj tajný ctitel.” Jsem mu napsala, že jako dík, že neposílal růže, protože ty akorát zvadnou, a později jsem ukecala Hudsona ať se zkusí podívat. Prej někdo z SK. Což se mi moc nelíbilo.
Ale předtím jsem vzala Bonese a jeli jsme se podívat co jakože kdože dělá Markusovi. On je hrozně divnej, ale byla to moje vina. No, přijedeme tam, a týpci ho zrovna vyvádí. A část vypadá jak dav, a část vypadá jak nějací provokatéři co to celé rozjeli, ale to nám došlo až zpětně.
Zkusili jsme to nějak uklidnit, protože jsem měla pocit, že tam Markus zabije hromadu lidí. Zkoušeli jsme je přesvědčit, ať ho nechají, po dobrém i po zlém, jakože proč jim vadí přizraky co vraždí Moloko a tak, a týpek křičí “A co když jsi to byla ty, kdo vyvolal?” Mu říkám “jo, a jestli nechceš bejt další na řadě, tak vypadni”. Vypadal překvapeně, ale pak začal střílet. Povedlo se mi udělat bariéru mezi Markusem a tím davem, takže nikoho nezabil, a Bones tam zabil asi dva lidi, než se dali na útěk.
Mi úplně nedošlo, že mě možná někdo pozná podle hadrů a hlasu, i když mám helmu a všechno. A to, že to bylo nahraný mi došlo až … no, dost pozdě.
Nechala jsem Bonese jít, a Markus se někam zdejchnul. Pak mu volám, a zvedne to někdo jinej. Jakože, “Kdo volá?” nejvíc korporátním tónem. Si říkám, průser. Hodila jsem to na Hudsona a on že Bonesův telefon je mrtvej. Ale že má lokaci a všechno. Vyrazila jsem tam, a byla tam největší zkáza. Vybuchlý auto, druhý rozstřílený auto, mrtvý korporátní vojáci kolem, takový věci.
Duch oblohy mi pomohl najít Bonese, a ten se sotva belhal, ale ty korporáty ztratil v davu. Tak jsem ho rovnou odtáhla k Markusovi. Ten se usídlil ve stokách. Vyléčili Bonese, ale měli na to ten divný rituál, a přitom ho položili do stoky a málem utopili, a mě beželo hlavou, “sakra, doufám že to nedopadne špatně.” Bones když jsem ho probrala, tak se ohnal a zlámal nohu Markusovi i jeho stařičké voodoo matce. Mám pocit, že už tam nepůjdeme. Markus má sice divnou tradici, ale jsem přesvědčená, že takhle by léčení vypadat nemělo. Musím to ještě prověřit.
Bones byl sice zdravý, ale chtěl, aby se na něj podívala ještě Jay. A Jay nikde, žejo. Jsme pozjišťovali něco, Hudson našel kde je, dohodli jsme se jak to udělat, u toho jsi byl. Se mi teda fakt nelíbilo, že tam asi potkáme červenovoký. Nezpochybňuji, že to byla správná volba, abys nešel s námi, ale stejně by bylo hezké Tě mít s sebou, kdyby něco. Hlavně když je to v high-sec zóně a nemáme šanci tam dostat zbraně. Jo, vlastně jsem ještě proletěla astrálem a podívala se na Jay. Fakt byla tam kde Hudson ukazoval. Na oddělení řezání mozků se zraněním na ruce. Ptala jsem se jí, jestli chce pryč, jestli to náhodou nebyla dohodnutá extrakce, protože pak by bylo asi snažší si sehnat jiného doktora a tak. Ale říkala, že chce pryč. A Bones tam nějak volal.
Takže jsme tam vyrazili převlečení za týpky ze záchranky. Dovnitř to šlo v pohodě, Bones ukradl uspávací pistoli, chlápkům co hlídali patro jsme dali kartu a já jsem jim nakecala něco o “byla s těma špínama v divný čtvrti, takže ji máme odvézt na infekční na kontrolu” a oni to samozřejmě sežrali. Pošlu tam Bonese, kecám s týpkama jak je to hrozný všechno, v tom dnešním světě, a Bones se vrátí, že buchta nikde.
Šli jsme jí hledat, a ona operovala někomu hlavu. Což bych úplně nečekala, jakože když tam byla jako pacient. Ale měla všechnu výbavu a všechno. Vlezli jsme tam, začali mluvit něco o tom že musí jít jinam, a ona na mě mrkla a říká, že potřebuje ještě chvilku. Vůbec jsme nechápali co se děje, jestli se teda nechala unést nebo co. Podívala jsem se v astrálu co to dělá, a ta energie byla jasně zlatá, ona tomu chlápkovi pomáhala a věděla to. Byl tam ještě jeden doktor co na to přihlížel, a měl narco-pistoli, což bylo zpětně dost divný.
Když Jennifer skončila, tak už se tam za námi dostávala ochranka, ale měli jenom obušky a tak, a ta sestřička co jsme my dokázal překecat, protože jsme si vzali ty sterilní hadry a roušky a všechno, je odmítala pustit dovnitř. Jay vyndala z toho chlápka ten čip. Vzali jsme jí, sebrali doktorovi jmenovku a tu pistoli, a on moc nevypadal, že by chápal co se děje, a to už po nás vyběhl jeden ochrankový týpek, ale když jsem ho střelila tou uspávací pistolí, tak ho to sice neuspalo, akdyž si uvědomil, že nejde jenom saniťáci co lezou kam nemají, ale že se tu bude střílet, tak než si uvědomil co a jak, tak jsme byli pryč.
Bones šel první, což bylo dobře, protože v prvním patře na nás čekali dva Sedmičkáři s AKčkama. Neni mi úplně jasný, jak se tam vůbec dostali, o puškách nemluvě. Čekala jsem odpor, jasně, ale stejně se mi málem zastavilo srdce, když jsem viděla ty zářící oči. Zatáhla jsem Jay zpátky a namířila dolů. Ale Bones prostě skočil patro a půl dolu a oba je tam zabil holýma rukama. No, holýma rukama s ocelovýmmi kostmi. Nebo titanovými, nebo z čeho se to dělá. Bohužel ne dost rychle, aby jeden z nich nestihl vystřelit. Bonesovi neublížil, ale chvíli trvalo, než nám přestalo zvonit v uších, a samozřejme to spustilo poplach. Jako ve snu jsem šla kolem těch rudookejch co tam leželi, hlavou mi bežely tváře těch lidí co tu padli nebo byli zranění když unesli Jay, a napadlo mě, že je mám ještě střelit do hlavy, nebo tak. Ale nebylo to potřeba. Bones je v zabíjení fakt hrozně dobrej.
Jay říkala, že tu vede chodba do vedlejší budovy, a máme jít do sklepa. Tam bylo zmačeno, ale Bones urazil zámek. Už jsme byli skoro na konc chodby, a něco slyším, a když se ohlédnu, tak tam rudé oko. Skočila jsem po Jennifer a strhla jí na zem. A Bones, který byl mnohem rychlejší než já, protože má dráty a všechno, využil tu svojí rychlost aby zapadl za roh do krytu. Jsem se snažila udržet Jay na zemi, cítila jsem jak se třese, kroutí a tak, protože ona je asi drsná, a zvyklá na krizové věci a tak, ale je jiné když operuješ a když ti nad hlavou líta olovo, co tě má vykuchat, a bála jsem se že zpanikaří, nezůstane ležet a umře tam. Ale Bones se teda potom uráčil a toho chlápka zastřelil.
Ono to vlastně bylo hned. Ale připadalo mi to jako hrozně dlouho, běžel mi hlavou ten test. Neměl by jí samuraj chránit nebo tak? Ale on byl zmizelej rychleji, než jsem já dokázala pochopit co se děje. Ale asi moc věřím samurajským tridům, nebo co, nevím.
Pak jsme jí dovezli sem. U toho výslechu jsi byl. Jennifer … já jsem se jí dívala do očí a do duše když mluvila, a pokud není fakt hrozně dobrá, tak nekecala. Takže mysllím, že to, na čem jsme se dohodli bude fakt nejlepší. Seženeme někde ten scanner na ty čipy v hlavách lidí. Já teda nevím kde, a tady jsem to hrozně chytře odkývala, jakože jasně a všechno, ale v reálu samozřejmě nemám tušení co je to CéTéčko a tak, … hej, to není k smíchu! Ale někde to seženeme. A nějakej decker by měl zjistit jak ty věcičky fungují. A projdu naše lidi a zkusím se podívat v astrálu, ale nevím, jestli to bude vidět.
Fakt z té představy nemám dobrý pocit. Čipy co fungují jako BTLka a jsou schované a kdoví, kdo všechno je má. Fuj. Ještě že já ho mít nemůžu, to bych cítila. A ty taky ne, žejo.
Jay jsem zatím ubytovala u sebe. Tam bude nejbezpečnější.
S: “Mohli bychom hrát přes záchodové dveře. To by bylo dobré sezení.”
S: “Sorry za zdržení. Musel jsem někoho vyhodit na Skalce.” F: “Byla aspoň vysoká?”
S: “Co to píšeš?” F: “Ále, nějaké kecy.” S: “Notak, ještě jsme nezačali.”
S: “V úterý jsme ověřili,že Faskal umí říct ‘pardon me?’ stejným tónem jako ‘prosim?’ F:”Naozaj?"
S: “Každý je dobrý v něčem, ale říct něco tak, abych nedostal ban, není moje silná stránka.”
S: “To se do Shadowrunu nehodí, to je moc šílené.” F: “Cože?”
S: “Já mám dneska dobrou náladu, to se mnou bude k nevydržení… Co to píšeš? Nepiš to.”
S: “Máš -2 za polštářek.” I: “To považuju za nefér a rasistické.”
I: “Přebíjím si pěsti. Katanu mám nabitou.”
S: “Odpovím na co chci. Jaký je tady největší nepřítel? Děkuji, nekouřím.”
S: “Každých deset metrů bude hasící přístroj a katana, kdyby hořelo.”
S: “Všechno trvá dýl, když u toho nemručíš. Třeba sníst kešu.”
S: “Má 4 metafyzického zranění. Neví, jestli neexistuje.”
S: “Asi jsem je získal svou okouzlující osobností. A dupnu na plyn, abych neslyšel, co na to odpoví.”
S: “Já vím, kam ho [“rozbitého” street sama] dovezu - do šrotu.”
S: “Ten týpek si moje telefonní číslo nebude pamatovat. A nejspíš je stejně mrtvý.”
F: “Je tam úplně normální absurdně velká stoka.”
F: “Mohl bys zaplatit duší.” S: “To je fakt, to by nemusel rozměňovat.”
F: “To je docela čistá voda.” S: “Na to, že jsi ve stoce.”
S: “Vždyť tě jenom spraví, stejně jako spravil Miru.” I: “To je pravda, a od té doby ji nikdo nevyděl. A nespravovali tady i Zelenáče?”
S: “Nevím, kde je Zelenáč. Nejspíš někde zazeleněnej.”
S: “Já ho proberu standardním způsobem.” F: “Jak to děláš?” S: “Jdi do prdele, normálně si hodím first aid.”
I: “Už bylo dost rozvalování se Sosáka! Začíná rozvalování se Iglixe!”
S: “Kdybychom měli atomovky, tak už tady nejsem.”
I: “Já jsem slyšel o doktorovi, co měl v kufříku atomovku.” S: “To je divné, to se stane až za 15 let.”
S: “Z toho plyne ponaučení - nepomáhejte Bonesovi, on vás potom zmlátí.”
S: “Necháme to odležet, tak jeden level up, až budu mít manabolt.”
S: “Vrtulníky nerostou na stromech, což je asi dobře.”
S: “Jdu si někam sednout.” F: “Mira zná dobrá vězení.”
S: “Aseptická místnost znamená, že to není žumpa.”
S: “Nevím, jak je to s doktory a katanama.” I: “To jsou trollí chirurgové.” S: “Skalpel, prosím, [zvuk katany]”
S: “To neukecáme, že vezeme pacienta na motorce - že jsme hodně rychlá záchranná služba.”
S: " ‘Bonesi, jdeme,’ řeknu a odtlačím ho, což ovšem nejde, pokud sám nechce."
S: “Říkáš divný věci, já ti ukážu divný věci.”
F: “Týpek vypadá, že by si rád zapálil.” S: “Já bych si taky rád něco zapálil, ale nemám fireball.”
S: “Já si vezmu i roušku, co zakrývá sítnici.”
S: “Já se podívám, jestli nepotřebují ještě jednou střelit do hlavy.”
S: " ‘Pan Moc rychlej’ - tak mu říkala jeho bývalá - jde vepředu."
I: “Plýtvám animem.”
F: “Zavolají ‘freeze!’” I: “A všichni začali umrzat.”
S: “STFU, nejseš tam. To je ekvivalent ‘mlč, jsi v bezvědomí’”
S: “Když ti seberou všechna metafytická HP, tak jsi nikdy neexistoval.”
S: “Já už vím, proč si mě tam Ambergrease nechává, to proto, že mám nejlepší kecy.”
S: “Co je na tom divnýho, že je to hláška? Faskale, nepiš to.”
S: “Já jsem motorizovaná pěchota. Někam přijedu a pak jdu pěšky.”
S: “Zeleňák si to může zkusit vyříkat s Ambergreasem, a pak můžeš hrát toho hackera.”
S: “Františkáni, to bude buď kulervoucí, nebo kalvinismus.
Drahá Dustwitch,
nastěhovala se k tobě Jay. Byla milá, pozorná, svou přítomností úplně prozářila tvůj byt a ještě uklidila! Prostě anděl. A pak jednoho dne zmizela. Zase - to je celá ona. Hoď a přičti Sharp, na deset a víc, milá Dustwitch, vyber dvě, mezi sedmi a devíti vyber prosím jedno.
všimla sis, že Jay přeci jenom skrývá nějaké nepříjemné tajemství. Co jsi zjistila?
Jay se rozhodla udělat něco, co je zcela a naprosto mimo její síly, ale aspoň víš, co to je
našla jsi doktorčiny nákresy, které mnohé vysvětlují
Při neúspěchu Jay někam zmizela.
I wish I had an angel
For one moment of love
I wish I had your angel
tonight,
your GM
Drahá Miro,
všem jsi nám hrozně chyběla a nejvíc mně. Ale stejně, pověz mi prosím, co jsi měla tak důležitého, že jsi ostatní nechala na holičkách? Věřím, že jsi k tomu měla dobrý důvod. Hoď a přičti hard. 10+ vyber dvě, 7-9 vyber jedno
musela jsi pomoct kámošům od interpolu - jaký velký případ jste vyřešili?
narazila jsi na jednu z “obětí” konspirace. I když nepřežila, můžeš říct, že jsi dosáhla významného vítězství. Řekni nám o tom
tvůj vztah s Boem trochu skřípal, ale unesla jsi ho a pak jste někde strávili hezkou dovolenou. Ano, říkám správně, “unesla”. Kam to bylo? Co zajímavého jste tam viděli? Co při tom únosu vybuchlo?
Při neúspěchu jsi zase seděla někde zavřená. Kvůli čemu tentokrát?
My girl, my girl, don’t lie to me
Tell me where did you sleep last night,
your GM
